[ಕವಿತಾ]
ಸೊದ್ತಾ ಹಾಂವ್
(- ಪ್ರಕಾಶ್ ದ. ನಾಯ್ಕ್) |
 |
ಸೊದ್ತಾ ಹಾಂವ್
ಆಜೂನ್ ಖೂಬ್ ಪಯ್ಶಿಲ್ಲೊ ಪ್ರವಾಸ್
ಉರ್ಲಾ... ವಾಟ್ ಸೊಂಪೂನ್ ಸೊಂಪ್ನಾ... ವಾಟ್
ಸೊಂಪ್ತಲಿ ಕಾಯ್ ಮ್ಹಜೊ ಪ್ರವಾಸೂಚ್ ಸೊಂಪ್ತಲೊ?
ಹ್ಯಾ ಪ್ರವಾಸಾಂತ್ ಮ್ಹಾಕಾ ಕೆನ್ನಾ ಕೆನ್ನಾ
ವಾಟೆರ್ ಗರ್ದೆಂತಲೊ ಮ್ಹಜೊ ದೆಶ್ ಗಾವ್ಲಾ ಹ್ಯಾಚ್
ಗರ್ದೆಚ್ಯಾ ದೆಶಾಂತ್ಲ್ಯಾ ಲ್ಹಾನ್ಶ್ಯಾ ಶಾರಾಂತ್ಲ್ಯಾ
ಗಗ್ನಚುಂಬಿ ಇಮಾರತಿ ಆಡ್ಸಾಚೆ ಝೊಪ್ಡಪ್ಟ್ಟೀಂತ್
ಹಾಂವ್.. ವರ್ಸಾಚ್ ಜಾಲಿಂ ದರ್ ಬುನ್ಯಾದೀಚೆಂ ಚುಂಬನ್
ಘೆಯ್ತ್ ಆಸಾ ಇತ್ಲೆಂ ಚುಂಬನ್... ಆತಾಂ
ಚುಂಬ್ನಾವಯಲಿ ವಾನ್ಸಾಯ್ ಗೆಲ್ಯಾ!
ಪಿಕಾಸ್
ಮಾರೂನ್ ತಳ್ಪಾಂ ಫೊಡ್ಪಿ ಹಾಂವ್ ನಿಗ್ರಗ್ಠ್ಠ್
ಕಾಳ್ಜಾಚೊ ಹಾಂವ್ ಘರ್ಚ್ಯಾಂಚಿ ಯಾದ್ ಆಯ್ಲ್ಯಾರ್
ಕಾಳ್ಜಾಕ್ ಹಾತ್ ಲಾವಂಕ್ ಮೆಳ್ನಾ ಮ್ಹಣ್ ಎಕಾರ್ ಎಕ್
ಯಾದಿಂಚ್ಯಾ ಕಪ್ಯಾಳ್ಯಾಂಚಿ ಗೊದ್ಡಿ ಗಚ್ಚ್ ಛಾತ್ಯೆಕ್
ವೆಟಾಳೂನ್ ಘೆವ್ಪಿ ಹಾಂವ್ ಆಯ್ಜ್ ಸಾಪ್ಪ್ ಗಳ್ಸಣಲಾ
ಹಾಂವ್ ಮ್ಹಜ್ಯಾ ಘರ್ಚ್ಯಾಂಕ್ ಸಾಣ್ಲಾ ಹಾಂವ್!
ಮ್ಹಜೊ ಕಾಳ್ಜಾಂತಲೊ ಗಾಂವ್ ದೀಸ್ ರಾತ್ ವಾಟ್
ಮಾಡ್ಡಯತ್ ತ್ಯಾ ಗಾಂವಾಂತಲೆಂ ಮ್ಹಜೆಂ ಘರ್ ಸೊದ್ತಾ
ಹಾಂವ್! ಘರಾಂತ್ಲ್ಯಾ ದರ್ ಎಕ್ಲ್ಯಾಚೆಂ ಕಾಳೀಜ್
ಸೊದ್ತಾ ಹಾಂವ್!
ತೆ ತಕ್ಲೆ ವಯ್ಲೆ ಶಿರೊ
ಝಲ್ಲೆಲೆ ಜಾಣ್ಟೆ ಹಾತ್ ಆಯ್ಜ್ ಚಡ್ ಸೊದ್ತಾ ಹಾಂವ್
ತಿಣೆಂ ವೆಂಗಾಂಯ್ಲ್ಲ್ಯಾ ಮೊಗಾಳ್ ಹಾತಾಂಚಿ ಊಬ್
ಆಯ್ಜ್ ಚಡ್ ಆನಿ ಚಡ್ ಸೊದ್ತಾ ಹಾಂವ್ ತೆಂ
ಮಾಣ್ಕುಲೆಂ ಭಾಯ್ರ್ ಯೆವಂಚೆ ಆದೀಂಚ್ ತಿಚ್ಯಾ
ಆಠ್ವ್ಯಾರೂಚ್ ತಿಕಾ ಮೊಗಾಚಿ ಗರಜ್ ಆಸ್ತನಾ ಲೆಗೀತ್
ಅರ್ದ್ಯಾರೂಚ್ ಸೊಡೂನ್ ಗೆಲ್ಲೊ ಹಾಂವ್ ಹಯ್, ತೊಂಚ್
ಹಾಂವ್ ತ್ಯಾ ಮಾಣ್ಕುಲ್ಯಾಚಿ ಪಾವ್ಲಾಂ ಸೊದ್ತಾ
ಹಾಂವ್!
ಕೊಣಾಖಾತೀರ್ ಜಗ್ತಾ ಹಾಂವ್? ಮ್ಹಜ್ಯಾ
ಖಾತೀರ್? ಮ್ಹಜ್ಯಾ ಘರ್ಚ್ಯಾಂಖಾತೀರ್?
ಘರ್ಚ್ಯಾಂಚ್ಯಾ ಭವಿಶ್ಯಾ ಖಾತೀರ್? ದೆಶಾಖಾತೀರ್?
ಅಸೊ ಫಡ್ಫಡೂನ್ ತಳ್ಮಳೂನ್ ಮರ್ಚೆ ಖಾತೀರೂಚ್ ಜಗ್ತಾ
ಹಾಂವ್!
******
-
ಪ್ರಕಾಶ್ ದ. ನಾಯ್ಕ್.
[ಮಾಯ್, 2020] |
|
 |
ಪ್ರಕಾಶ್ ದ. ನಾಯ್ಕ್:
ಪ್ರಕಾಶ್ ದತ್ತಾರಾಮ್ ನಾಯ್ಕ್ ವೃತ್ತೆನ್ ಏಕ್ ಶಿಕ್ಷಕ್.
ಗೊಂಯ್ಚ್ಯಾ ಶಾರದಾ ಇಂಗ್ಲಿಶ್ ಹೈಸ್ಕೂಲಾಂತ್ ಪಾಟ್ಲ್ಯಾ 33
ವರ್ಸಾಂ ಥಾವ್ನ್ ವಾವ್ರ್ ಕರುನ್ ಆಸಾ ಪುಣ್ ನಾಮ್ಣೆಚೊ
ಕೊಂಕ್ಣಿ ವಾವ್ರಾಡಿ ಆನಿ ಕವಿ. ತಾಚೆ ’ಚೈತರ್’, ’ಕಸ್ತುರ್ಗಂಧ್’,
’ಕುಟಳ್’, ’ಅಸ್ತುರಿ: ಶಿಮೆಭಾಯ್ಲೆಂ ಮಳಬ್’
ಮ್ಹಳ್ಳೆ ಕವಿತಾಜಮೆ ಪರ್ಗಟ್ಲ್ಯಾತ್. ಸಭಾರ್
ಕವಿಗೋಶ್ಟಿಂನಿ, ಕವಿಸಮ್ಮೇಳನಾಂನಿ, ರೇಡಿಯೊ, ದೂರ್ದರ್ಶನಾಂತ್
ಸಯ್ತ್ ಕವಿತಾ ವಾಚ್ಲ್ಯಾತ್. |
[kovita]
Sodta hamv (-
Prakash D Naik) |
Dorek monis hea somsarak yeta ek poinnari
zaun. Hem ek poinn, oni hea poinnant to
eksuroch. Kaim thoddim paulam, thoddo vell
tachesovem veg vegollim natim sangot diunko
soktit punn hem poinn tannem eksurench korunk
poddta. Dekun hea poinnant kedna sontos, kedna
duk sokkodd bhogunk mellota. Kitench xaxvit
mholl'llem no. Okherik dorekoleak vochunk asa.
Zamv tanne kitlem-i zoddolam va punzailam punn
dorekolyok vochunk asa. Hech chintopachi kovita
hi.
- Som |
[kovita]
Sodta hamv (-
Prakash D Naik) |

Sodta
hamv
azun khub
poixil'lo provas urla...
Vatt sompun sompna...
Vatt somptoli
kai mhozo provasuch
somptolo?
hea provasant
mhaka ken'na ken'na
vatter
gordentolo mhozo dex
gaula
heach gordechea
dexantlea
lhanxea xarantlea
gognochumbi imaroti
addsache zhopddoptt'ttint
hamv.. Vorsach zalim
dor buneadichem
chumbon gheyt asa
itlem chumbon...
Atam chumbnauyoli
vansai gelea!
pikas marun tollpam
foddpi hamv
nigrogtthtth kallzacho
hamv
ghorcheanchi yad
ailear
kallzak hat launk
mellna mhonn
ekar ek yadinchea
kopealleanchi
god'ddi gochch
chhatyek vettallun gheupi hamv
aiz sapp gollsonnola
hamv
mhojea ghorcheank
sannla hamv!
mhozo kallzantolo gamv
dis rat vatt
madd'ddoit
tea gamvantolem mhojem
ghor
sodta hamv!
ghorantlea dor
ekleachem
kalliz sodta hamv!
te tokle voile
xiro zhol'lele zanntte
hat
aiz chodd sodta hamv
tinnem vengamyl'lea
mogall
hatanchi ub
aiz chodd ani chodd
sodta hamv
tem mannkulem bhair
yeunche adinch
tichea atthvearuch
tika mogachi goroz
astona legit
ordearuch soddun
gel'lo hamv
hoi, tonch hamv
tea mannkuleachi
paulam sodta hamv!
konnakhatir zogta
hamv?
mhojea khatir?
mhojea
ghorcheankhatir?
ghorcheanchea bhovixea
khatir?
dexakhatir?
oso foddfoddun
tollmollun
morche khatiruch zogta
hamv!
******
-
Prakash D Naik. [May,
2020] |
|
 |
Prakash D. Naik: Prakash
Dattaram Naik vrit'ten ek xikxok. Gõychea
xarda inglix hoiskulant pattlea 33 vorsam thaun
vaur korun asa punn namnnecho konknni vauraddi
ani kovi. Tache ’choitor’,
’kosturgondh’,
’kuttoll’, ’osturi:
ximebhailem mollob’ mholl'lle
kovitazome porgottleat. Sobhar kovigoxttimni,
kovism'mellonamni, reddio, durdorxonant soit
kovita vachleat. |
[कविता]
सोदता
हांव (-
प्रकाश द. नायक) |
दरेक मनीस ह्या संसाराक येता एक पयणारी जावन. हें
एक पयण, अनी ह्या पयणांत तो एक्सुरोच. कांय थोडीं
पावलां, थोडो वेळ ताचेसवें वेग वेगळीं नातीं सांगत
दीवंक सक्तीत पूण हें पयण ताणें एक्सुरेंच करुंक
पडता. देकून ह्या पयणांत केदना संतोस, केदना दूक
सक्कड भगुंक मेळता. कितेंच शाश्वीत म्हळ्ळें न.
अखेरीक दरेकल्याक वचुंक आसा. जांव ताणे कितलेंय
जोडलां वा पुंजायलां पूण दरेकल्यक वचुंक आसा. हेच
चिंतपाची कविता ही.
-
सं |
[कविता]
सोदता
हांव (-
प्रकाश द. नायक) |

सोदता हांव
आजून खूब पयशिल्लो प्रवास उरला...
वाट सोंपून सोंपना... वाट सोंपतली काय म्हजो
प्रवासूच सोंपतलो?
ह्या प्रवासांत
म्हाका केन्ना केन्ना वाटेर गर्देंतलो म्हजो
देश गावला ह्याच गर्देच्या देशांतल्या
ल्हानश्या शारांतल्या गगनचुंबी इमारती आडसाचे
झोपडपट्टींत हांव.. वर्साच जालीं दर
बुनयादीचें चुंबन घेयत आसा इतलें चुंबन...
आतां चुंबनावयली वान्साय गेल्या!
पिकास
मारून तळपां फोडपी हांव निगरगठ्ठ काळजाचो हांव
घरच्यांची याद आयल्यार काळजाक हात लावंक मेळना
म्हण एकार एक यादिंच्या कपयाळ्यांची गोदडी
गच्च छातयेक वेटाळून घेवपी हांव आयज साप्प
गळसणला हांव म्हज्या घरच्यांक साणला हांव!
म्हजो काळजांतलो गांव दीस रात वाट माड्डयत
त्या गांवांतलें म्हजें घर सोदता हांव!
घरांतल्या दर एकल्याचें काळीज सोदता हांव!
ते तकले वयले शिरो झल्लेले जाणटे हात
आयज चड सोदता हांव तिणें वेंगांयल्ल्या मोगाळ
हातांची ऊब आयज चड आनी चड सोदता हांव तें
माणकुलें भायर येवंचे आदींच तिच्या आठव्यारूच
तिका मोगाची गरज आसतना लेगीत अर्द्यारूच सोडून
गेल्लो हांव हय, तोंच हांव त्या माणकुल्याची
पावलां सोदता हांव!
कोणाखातीर जगता हांव?
म्हज्या खातीर? म्हज्या घरच्यांखातीर?
घरच्यांच्या भविश्या खातीर? देशाखातीर? असो
फडफडून तळमळून मरचे खातीरूच जगता हांव!
******
-
प्रकाश द. नायक.
[माय,
२०२०] |
|
 |
प्रकाश द. नायक: प्रकाश
दत्ताराम नायक वृत्तेन एक शिक्षक. गोंयच्या शारदा
इंगलीश हैसकूलांत पाटल्या ३३ वर्सां थावन वावर
करून आसा पूण नामणेचो कोंकणी वावराडी आनी कवी. ताचे
’चैतर’, ’कसतूरगंध’, ’कुटळ’, ’असतुरी: शिमेभायलें
मळब’ म्हळ्ळे कविताजमे पर्गटल्यात. सभार
कविगोश्टिंनी, कविसम्मेळनांनी, रेडियो, दूरदर्शनांत
सयत कविता वाचल्यात. |
|
 |
ದಾಯ್ಜ್.ಕೊಮ್
|