ಕೊಂಕಣಿ ಉಲಯ್, ಕೊಂಕಣಿ ಉರಯ್, ಕೊಂಕಣಿ ಆಮ್ಚಿ ಆವಯ್..    कोंकणी उलोय, कोंकणी उरय, कोंकणी आमची आवय..       
Writers Writing
ಸಂಪಾದಕೀಯಾಂ
 
ಲೇಖನಾಂ
ಪ್ರಗತಿಶೀಲ್ ಬರವ್ಪಿ
ಮುಂಬಯಾಂತ್ ಪ್ರಗತಿಪರ್
ಮುಂಬಯಾಂತ್ಲಿ ಕೊಂಕ್ಣಿ
ಕವಿತಾ
ಬ್ರೊತೊ (ಪಯ್ಲಿ ಕವಿತಾ)
ಕವಿತಾ (ಹಫ್ತ್ಯಾಚಿ ಕವಿತಾ)

ಕವಿತಾಪಾಠ್ (ಅಧ್ಯಯನ್)

ಚಿತ್ರಾಂ-ವಿಚಿತ್ರಾಂ (ಸ್ಪರ್ಧೊ)
ಕಾಣ್ಯೊ

ಮಟ್ವಿ ಕಥಾ (ಹಫ್ತ್ಯಾಚಿ ಕಾಣಿ)
ನ್ಯಾನೊ ಕಾಣ್ಯೊ (ಜೊ.ಸಿ.ಸಿದ್ದಕಟ್ಟೆ)
ನೈತಿಕ್ ಕಾಣ್ಯೊ
ಅನುವಾದ್ ಕಾಣ್ಯೊ

ವಿಶ್ಲೇಶಣಾಂ

ಮುಗ್ದೊನಾತ್‌ಲ್ಲಿಂ ಗಿತಾಂ

ಸಂವಾದ್
ಏಕ್ ಭೆಟ್ ಏಕ್ ಸಂವಾದ್
ಕೊಂಕ್ಣಿ ಕಾರ್ಯಿಂ

ಆಗ್ರಾರ್ ಕವಿಗೋಶ್ಟಿ
ಕೊಂಕ್ಣಿ ಸಹಮಿಲನ್ 2015

ಅಂಕಣಾಂ
ದಿವ್ಟಿ (ಜಿಯೋ ಆಗ್ರಾರ್)
ಭಲಾಯ್ಕಿ (ಡಾ|ಎಡ್ವರ್ಡ್ ನಜ್ರೆತ್)
ಮನ್ ಕಿ ಬಾತ್ (ಜೆ.ವಿ.ಕಾರ್ಲೊ)

[ಸಂಪಾದಕೀಯ್ - 24]  ನೀದ್, ಮನಿಸ್ ಆನಿ ಜಿವಿತ್

'Sleep is the golden chain that binds health and our bodies together' ಅಶೆಂ ಮ್ಹಣತಾ ನಾಮ್ಣೆಚೊ ಇಂಗ್ಲಿಶ್ ನಾಟಕಿಸ್ತ್, ಬರಯ್ಣಾರ್ ತೋಮಸ್ ಡೆಕ್ಕರ್. ಹಿಂ ವೈಚಾರಿಕ್ ಉತ್ರಾಂ ಜಾಲಿಂ ತರ್, 'Sleep is the best meditation' ಅಶೆಂ ಮ್ಹಣತಾ ಧಾರ್ಮಿಕ್ ದಲಾಯ್ ಲಾಮಾ. ಹಿಂ ಆಧ್ಯಾತ್ಮಿಕ್ ಉತ್ರಾಂ ತರ್ ನಾಮ್ಣೆಚೊ ಮನ್ಶಾಶಾಸ್ತಿರಾಚೊ ತಜ್ನ್ ಅಬ್ರಹಾಮ್ ಮಾಸ್ಲೊ ಮ್ಹಣ್ತಾ ’ಖಂಚ್ಯಾಯ್ ಮನ್ಶಾಕ್ ಪಯ್ಲೆಂ ಜಾಯ್ ಕುಡಿಚ್ಯೊ ಗರ್ಜೊ, ಮ್ಹಣ್ಜೆ ಖಾಂವ್ಕ್, ಪಿಯೆಂವ್ಕ್ ಆನಿ ವಿಶೆವ್ (ನೀದ್)’. ಜ್ಯಾ ಮನ್ಶಾಕ್ ಜೆದ್ನಾಂ ಹ್ಯೊ ಗರ್ಜೊ ತಿರ್ಸನಾಂತ್ ತರ್ ತಾಚ್ಯಾನ್ ಕಿತೆಂಚ್ ಕರುಂಕ್ ಸಾಧ್ಯ್ ನಾ.

ಮನ್ಶಾಕ್ ಹ್ಯಾ ಸಂಸಾರಾಂತ್ ಜಿಯೆಂವ್ಕ್ ಕಿತೆಂ ಗರ್ಜೆಚೆಂ ಮ್ಹಳ್ಳೆಂ ಸವಾಲ್ ಕೆಲೆಂ ತರ್, ತಾಚಿ ಜಬಾಬ್ ಆಸುಯೆತಾ; ಸೆಂವ್ಚೆಂ ವಾರೆಂ, ಪಿಯೆಂವ್ಚೆಂ ಉದಕ್ ಆನಿ ಖಾಂವ್ಚೆಂ ಖಾಣ್. ಜಿತ್ಲೆಂ ಹೆಂ ಗರ್ಜೆಚೆಂಗಿ ತಿತ್ಲೆಂಚ್ ನೀದ್‍ಯೀ ಗರ್ಜೆಚಿ. ಸಭಾರ್ ದೇಶಾಂನಿ ಅಜೂನ್ ಸಯ್ತ್ ಕಯ್ದ್ಯಾಂಕ್ ಸಾರ್ಕಿ ನೀದ್ ದೀನಾಸ್ತಾನಾ ಧೊಸುನ್ ಸಜಾ ದಿಂವ್ಚೆಂ ಕಾನೂನ್ ಆಸಾ. ಮನಿಸ್ ಸಯ್ತ್ ಮಿನತ್ ಕರ್ತಾ, ವಾಂವ್ಟ್ ಕಾಡ್ತಾ ಅಪ್ಲ್ಯಾ ಅಸ್ತಿ-ಬದ್ಕಾಕ್ ಪುಂಜಾಂವ್ಕ್ ಪುಣ್ ಜೆದ್ನಾಂ ತಾಕಾ ನೀದ್ ಮ್ಹಳ್ಳಿ ಲಾಭಾನಾ ತರ್ ತೊ ವೆಗಿಂಚ್ ಅಪ್ಲಿ ಭಲಾಯ್ಕಿ ಹೊಗ್ಡಾಂವ್ಕ್ ಪಾವ್ತಾ.

ಅಜೀಕ್ ಕಾಂಯ್ ಪಂಚ್ವೀಸ್ ವರ್ಸಾಧಿಂ ಮುಂಬಯಾಂತ್ ಹಾಂವ್ ಕಾಮ್ ಕರುನ್ ಆಸ್ಲೆವೆಳಾರ್ ಮ್ಹಜೊ ಪಾಗ್ ದೇಡ್ ಹಜಾರ್ ರುಪಯ್. ಎಕಾ ಸಕಾಳಿಂ ಸಾತ್ ವೊರಾಂ ಥಾವ್ನ್ ಸಾಂಜೆರ್ ತೀನ್ ವೊರಾ ಪರ್ಯಾಂತ್ ಶಿಕಂವ್ಚೆಂ ಕಾಮ್ ತೆಂ. ಮ್ಹಜ್ಯೊ ಮುಳಾವೊ ಗರ್ಜೊ ಸಂಪಂವ್ಕ್ ತ್ಯಾ ದೇಡ್ ಹಜಾರಾಂನಿ ಸರ್ವ್ ರಿತಿಚೊ ಆಟೊವ್ ಕರುನ್ ಹರೇಕಾ ದಿಸಾ ಎಕೆಕಾ ಪಯ್ಶಾಕ್ ಖರ್ಚಿತಾನಾ ಸಯ್ತ್ ದೊದೋನ್ ಪಾವ್ಟಿಂ ಚಿಂತ್ಚಿ ಪರಿಗತ್. ತೆದ್ನಾಂ ಮ್ಹಾಕಾ ಏಕ್ ಆವ್ಕಾಸ್ ಹಾಂವೆಂ ಶಿಕಂವ್ಚ್ಯಾ ಸಂಸ್ಥ್ಯಾನ್ ದಿಲ್ಲೊ ಮ್ಹಳ್ಯಾರ್, ಜರ್‌ತರ್ ಹಾಂವ್ ರಾತಿಂ ನೋವ್ ವೊರಾಂ ಪರ್ಯಾಂತ್ ಕಾಮ್ ಕರುಂಕ್ ಸಕ್ತಾಂ ತರ್ ಮ್ಹಾಕಾ ಅನ್ಯೇಕ್ ಹಜಾರ್ ರುಪಯ್ ಸಾಂಭಾಳ್ ಮೆಳ್ತಲೊ ಮ್ಹಣುನ್. ಮ್ಹಳ್ಯಾರ್ ಸಕಾಳಿಂ ಸಾತ್ ಥಾವ್ನ್ ಸಾಂಜೆರ್ ನೋವ್ ವೊರಾಂ ಮ್ಹಣಾಸರ್ ಕಾಮ್. ಹಾಂವೆಂ ರಾಂವ್ಚ್ಯಾ ಕೊಟ್ರೆಥಾವ್ನ್ ಹಾಂವೆಂ ಕಾಮ್ ಕರ್ಚ್ಯಾ ಜಾಗ್ಯಾಕ್ ಯೇಂವ್ಕ್ ಚಡುಣೆಂ ದೇಡ್ ವೊರಾಚೆಂ ಪಯ್ಣ್ ಆಸ್ಲೆಂ. ದನ್ಪಾರಾಂ ಏಕ್ ಥಾವ್ನ್ ತೀನ್ ವೋರ್ ಮ್ಹಣಾಸರ್ ಮ್ಹಾಕಾ ದೋನ್ ವೊರಾಂಚೊ ಸುಶೆಗ್ ಆಸ್ಲೊ. ಏಕ್ ವೋರ್ ಜೆವ್ಣಾಚೊ ತರ್ ಅನ್ಯೇಕ್ ವೋರ್ ಹಾಂವೆಂ ಮಾಗುನ್ ಘೆತ್‌ಲ್ಲೊ.

ಮುಂಬಯಾಂತ್ ಮ್ಹಜೆಸವೆಂ ಶಿಕೊನ್ ಆಸ್‌ಲ್ಲೊ, ಹಾಂವೆಂ ಶಿಕಂವ್ಚಾ ಸಂಸ್ಥ್ಯಾಚ್ಯಾ ಬಗ್ಲೆನ್ ವಸ್ತಿ ಕರ್ತಾಲೊ ನೀಲಯ್ ಪಟೇಲ್ ಮ್ಹಳ್ಳೊ ಗುಜರಾಥಿ ಕೆನಡಾ ವೆಚ್ಯಾರ್ ಆಸ್ಲೊ, ಆನಿ ತಾಚ್ಯಾ ತೊಂಡಾಚೆಂ ಪ್ಲಾಸ್ಟಿಕ್ ಸರ್ಜರಿ ಕರುನ್ ತೊ ತಾಚ್ಯಾ ಘರಾಚ್ ಆಸ್ಲೊ ದೆಕುನ್ ತಾಣೆಂ ಮ್ಹಾಕಾ ಸದಾಂಯ್ ದೋನ್ ವೊರಾಂ ಶಿಕಂವ್ಚೆಂ ಕಾಮ್ ದಿಲ್ಲೆಂ. ಪುಣ್ ಹಾಂವೆಂ ತಾಚೆಲಾಗಿಂ ಕೆಲ್ಲೊ ಸೊಲ್ಲೊ ಜಾವ್ನಾಸ್ಲೊ; ’ಹಾಂವ್ ತುಕಾ ಏಕ್ ವೋರ್ ಮಾತ್ರ್ ಶಿಕಂವ್ಕ್ ಸಕ್ತಾಂ, ಪುಣ್ ಮ್ಹಾಕಾ ಫೀಸ್ ಜಾವ್ನ್ ತುಂ ಏಕ್ ವೋರ್ ತುಮ್ಗೆರ್ ನಿದುಂಕ್ ಸೊಡ್’, ವಿಚಿತ್ರ್ ಫೀಸ್ ತೆ. ತಾಕಾಯ್ ಸಂತೊಸ್ ಆನಿ ಮ್ಹಾಕಾಯ್ ಏಕ್ ವೊರಾಚಿ ನೀದ್ ಮೆಳ್ಳಿ ಮ್ಹಳ್ಳೊ ಸಂತೊಸ್.

ಹರೇಕ್ ಮನಿಸ್ ಕಿತೆಂ ನಾ ಕಿತೆಂ ಕಾಮ್ ಕರುನ್ ಆಪ್ಲೆಂ ತಶೆಂಚ್ ಆಪ್ಲೆಂ ಕುಟಮ್ ಚಲಯ್ತಾ. ತೆದ್ನಾಂಯ್ ತಾಚಿ ಮುಳಾವಿ ಗರ್ಜ್ ಪಯ್ಲಿ ಕುಡಿಚಿ ಜಾವ್ನಾಸ್ತಾ. ದೆಕುನ್ ಗರ್ಜೆತೆಕಿದ್ ಆಶಾ ಕರ್ಚಿ ಸ್ವಾಭಾವಿಕ್. ಪುಣ್ ಕೆದ್ನಾಂ ತಿ ’ಗರ್ಜೆಚಿ ಗಡ್’ ಸಮ್ಜುಂಚಿ ಸಕತ್ ನಾಸ್ತಾನಾ ’ಆಶಾ’ ಆಸ್ಚಿ ’ಅಬ್ಲೇಸ್’ ಜಾತಾನಾ ಚಡಿತ್ ಕಮಾಯ್ಜಯ್, ಚಡಿತ್ ಪುಂಜಾಯ್ಕಯ್ ಮ್ಹಳ್ಳಿಂ ’ದುರಾಶಿ’ ಚಿಂತ್ನಾಂ ಮತಿಂತ್ ಯೆತಾನಾ ಸುರು ಜಾತಾ ಧಾಂವ್ಣಿ, ಜಿ ಎಕಾ ವೆಗ್ಳ್ಯಾಚ್ ದಿಶೆಂತ್. ಥಂಯ್‌ಚ್ ಮನಿಸ್ ವಿಸರ್ತಾ ’ಬರೆಂ ಖಂಚೆಂ ಆನಿ ವಾಯ್ಟ್ ಖಂಚೆಂ’. ಕಿತ್ಯಾಕ್ ಮ್ಹಳ್ಯಾರ್ ತಾಚೊ ಶೆವೊಟ್ ಫಕತ್ ಕಮಾಂವ್ಚೊ, ಪುಂಜಾಂವ್ಚೊ ಶಿವಾಯ್ ತ್ಯೇ ಪಾಸತ್ ತಾಣೆಂ ಗುಡ್ಡಾಂವ್ಚಿ ವಾಟ್ ತಾಚ್ಯಾ ನದ್ರೆಕ್ ಪಡಾನಾ, ಪಡ್ಲ್ಯಾರ್‌ಯೀ ತಾಚಿ ’ನೈತಿಕ್ ದೀಶ್ಟ್’ ಪಯ್ಲೆಂ ಗಯ್ರಿ ಜಾಲ್ಲಿ ಉಪ್ರಾಂತ್ ಕುಡ್ಡಿ ಜಾತಾ. ದೆಕುನ್ ಅಪ್ಲ್ಯಾ ಪುಂಜಾವ್ಣೆಕ್ ಲಾಗುನ್ ತೊ ಅಪ್ಲ್ಯಾ ಪೆಲ್ಯಾಂಚೆಂ ಲುಟುಂಕ್‌ಯೀ ಪಾಟಿಂ ಸರಾನಾ. ಆಪ್ಲ್ಯಾ ಸುಕಾಳ್ ನಿದೆಕ್ ಲಾಗುನ್ ತೊ ಹೆರಾಂಚಿ ನೀದ್ ಫಾರ್ತಾ ಆನಿ ಎಕಾ ನಾ ಎಕಾ ದಿಸಾ ತೊ ಅಪ್ಲಿಚ್ ನೀದ್ ಹೊಗ್ಡಾಂವ್ನ್ ಘೆಂವ್ಕ್ ಪಾವ್ತಾ.

ಸಂಸಾರಿ ಧನ್ ಕಮಾಂವ್ಚ್ಯಾ ಧಾಂವ್ಣೆಂತ್ ಮನಿಸ್ ಅಪ್ಲಿ ನೀದ್ ಸಯ್ತ್ ಹೊಗ್ಡಾಂವ್ಕ್ ಪಾವ್ಲಾ. ದೀಸ್-ರಾತ್ ಮ್ಹಳ್ಳೆಂ ಲೆಕಿನಾಸ್ತಾನಾ ತಾಣೆಂ ಆಜ್ ಧನ್-ದಿರ್ವೆಂ ಕಮಾಯ್ಲಾಂ ಪುಣ್ ತಾಚ್ಯಾ ಅಂತರಾತ್ಮ ವ ಕೊಶೆಡ್ದಾಂತ್ ತೊ ಜಾಣಾ ಅಪ್ಣಾನ್ ಖಂಯ್ಸರ್‌ಕಿ ಕೊಣಾಕ್‌ಕಿ ಲುಟುನ್ ಖೆಲಾಂ. ದೆಕುನ್ ಅಪ್ಲಿ ಸುಶೆಗಾಚಿ ನೀದ್ ಸಯ್ತ್ ತಾಕಾ ಸಾರ್ಕಿ ಲಾಭಾನಾಸ್ತಾನಾ ಆಮಾಲ್ ಪಿಯೊಣ್ಯಾಚೊ ವಾ ನಿದೆಚ್ಯಾ ಗುಳಿಯಾಂಚೊ ಗುಲಾಮ್ ಜಾತಾ. ಮೋಲ್/ದರ್ (Cost) ಆನಿ ಕಿಮ್ಮತ್ (Value) ಮ್ಹಳ್ಳೆ ದೋನ್ ಮಹತ್ವಾಚೆ ಸಬ್ಧ್. ಮೋಲ್/ದರ್ ಮ್ಹಳ್ಯಾರ್ ಜ್ಯೆ ಕಿತೆಂ ಆಮಿ ದಿತಾಂವ್, ಕಿಮ್ಮತ್ ಮ್ಹಳ್ಯಾರ್ ಜ್ಯೆ ಕಿತೆಂ ತಾಂತುಂ ಆಮ್ಕಾಂ ಮೆಳ್ತಾ. ಆತಾಂ ಸವಾಲ್ ಹೆಂ; ಜ್ಯೆ ಕಿತೆಂ ಆಮ್ಕಾಂ ಮೆಳ್ತಾ ವ ಮೆಳ್ಳಾಂ, ತಾಕಾ ಆಮಿ ದಿಲ್ಲೆಂ ಮೋಲ್ ಕಿತ್ಲೆಂ ವಾಜ್ಬಿ?

ಹೆಂ ಸವಾಲ್ ಹೆರಾಂಕ್ ನ್ಹಯ್, ಅಪ್ಣಾಕ್ ವಿಚಾರ್ಲೆಂ ತರ್ ಗಮ್ತೆಲೆಂ.

ನತಲಾಂಚೆಂ ಫೆಸ್ತಾಚೊ ಸಂಭ್ರಮ್ ಸುರು ಜಾಲಾ. ಜ್ಯಾ ಸಂಭ್ರಮಾಂತ್ ಆಜ್ ಹಾಂವ್ ಆನಿ ಸಗ್ಳೊ ಸಂಸಾರ್ ’ಧಾಕವ್ಪಾಂತ್’ ವೆಸ್ತ್ ಜಾಲಾ, ತಾಚ್ಯಾ ಮುಳಾಚೊ ನಿಯಾಳ್ ಕೆಲೊ ತರ್, ದೆವಾಚೊ ಪೂತ್ ಜಾವ್ನ್‌ಯೀ ತೊ ಗತ್ ಆಧಾರ್ ನಾತ್‌ಲ್ಲ್ಯಾ ಪರ್ಕಿ ಗಾಂವಾಂತ್ ಎಕಾ ಖಾವ್ಣೆಂತ್ ಜಲ್ಮಲೊ, ಗರೀಬಾಂಚ್ಯಾ ಗರೀಬಾಂಪರಿಂ. ವಿಪರ್ಯಾಸ್ ಮ್ಹಳ್ಯಾರ್ ಇತ್ಲೆಂ ಸರ್ವ್ ಜಾಣಾ ಆಸುನ್‌ಯೀ ಆಮಿಂ ಆಮ್ಚೆಮಧೆಂ ಗರೀಬ್ ಕೊಣ್, ನಿರ್ಗತಿಕ್ ಕೊಣ್ ಮ್ಹಳ್ಳೆಂ ಚಿಂತುಂಕ್ ಸಕೊಂಕ್ ನಾಂವ್. ಗರೀಬ್ ಫಕತ್ ದುಡ್ವಾಂತ್ ನ್ಹಯ್, ಮನ್ಶಾಪಣಾಂತ್, ಮೋಗ್-ಮಯ್ಪಾಸಾಂತ್, ಆಪ್ಲೆಪಣಾಂತ್, ನಯ್ತಿಕತೆಂತ್. ಚಿಂತುಂಕ್ ಕೊಣಾಕ್ ವೇಳ್ ಆಸಾ ನ್ಹಯ್? ಕಿತ್ಯಾಕ್ ಮ್ಹಳ್ಯಾರ್ ಆಮಿ ದೊಳೆ ಉಘಡುನ್ ನಿದೊನ್ ಆಸಾಂವ್.

ಪುಣ್ ಹ್ಯಾ ವರ್ಸಾಚ್ಯಾ ನತಾಲಾಂಚ್ಯಾ ಫೆಸ್ತಾಂತ್ ಆಮ್ಚೊ ಕಿತ್ಲೊಯ್ ಸಂಭ್ರಮ್ ಆಸುಂದಿ, ಪುಣ್ ಏಕ್ ಘಡಿಯೆಚೊ ನಿಯಾಳ್ ಆಮಿ ಆಮ್ಚೆ ಸಕ್ಲಾ ಪಳೆವ್ಯಾಂಗಿ?


- ವಲ್ಲಿ ಕ್ವಾಡ್ರಸ್
 [ದಸೆಂಬರ್ 2018]

 

   

 

valleyquadros@gmail.com

ವಲ್ಲಿ ಕ್ವಾಡ್ರಸ್: 1984 ಇಸ್ವೆ ಥಾವ್ನ್ ಕೊಂಕ್ಣೆಂತ್ ಮಟ್‌ವ್ಯೊ ಕಾಣ್‌ಯೊ, ಕಾದಂಬರಿ, ಕವಿತಾ, ಲೇಖನಾಂ ಬರವ್ನ್ ಆಯಿಲ್ಲೊ, 2004 ಥಾವ್ನ್ 2011 ಮ್ಹಣಾಸರ್ ದಾಯ್ಜ್.ಕೊಮ್ ಜಾಳಿಜಾಗ್ಯಾಚೊ ಸಂಪಾದಕ್ ಜಾವ್ನ್ ವಾವ್ರ್ ಕೆಲಾ. ಕಾಣಿಕ್, ಉದೆವ್, ಆಮ್ಚೊ ಯುವಕ್ ಪತ್ರಾಚ್ಯಾ ಸಂಪಾದಕೀಯ್ ಮಂಡಳಿಂತ್ ವಾವ್ರ್ ಕೆಲ್ಲ್ಯಾ ಹಾಣೆಂ ’ಕುವೇಯ್ಟ್‌ಗಾರಾಂಚೊ ಝೆಲೊ ವಿಶೇಸ್ ಅಂಕೊ’, ’ದಿವೊ-ದಾಯ್ಜ್’, ’ಮಿತ್ರ್-ದಾಯ್ಜ್’, ತಶೆಂಚ್ ಕರ್ನಾಟಕ್ ಕೊಂಕ್ಣಿ ಸಾಹಿತ್ಯ್ ಅಕಾಡೆಮಿಚ್ಯಾ ’ಶೆಕ್ಡ್ಯಾಚ್ಯೊ ಮಟ್‌ವ್ಯೊ ಕಾಣ್‌ಯೊ’ ಬುಕಾಚೆಂ ಸಂಪಾದನ್ ಕೆಲಾಂ. ’ಮೊಳ್ಬಾವಯ್ಲಿಂ ಸ್ವಪ್ಣಾಂ (2006)’ ಆನಿ ’ಮುಖಾಮುಖಿ (2011)’ ಹಾಚೆ ಪರ್ಗಟ್ ಜಾಲ್ಲೆ ಸಂಪಾದಕೀಯಾಂಚೆ ದೋನ್ ಜಮೆ.

[संपादकीय - २४]  नीद, मनीस आनी जिवीत

'Sleep is the golden chain that binds health and our bodies together' अशें म्हणता नामणेचो इंगलीश नाटकिसत, बरयणार तोमस डेक्कर. हीं वैचारीक उत्रां जालीं तर, 'Sleep is the best meditation' अशें म्हणता धार्मीक दलाय लामा. हीं आध्यात्मीक उत्रां तर नामणेचो मनशाशासतिराचो तजन अबरहाम मासलो म्हणता ’खंच्याय मनशाक पयलें जाय कुडिच्यो गर्जो, म्हणजे खावंक, पियेवंक आनी विशेव (नीद)’. ज्या मनशाक जेदनां ह्यो गर्जो तिर्सनांत तर ताच्यान कितेंच करुंक साध्य ना.

मनशाक ह्या संसारांत जियेवंक कितें गर्जेचें म्हळ्ळें सवाल केलें तर, ताची जबाब आसुयेता; सेंवचें वारें, पियेंवचें उदक आनी खांवचें खाण. जितलें हें गर्जेचेंगी तितलेंच नीद‍यी गर्जेची. सभार देशांनी अजून सयत कयद्यांक सार्की नीद दीनासताना धोसून सजा दिंवचें कानून आसा. मनीस सयत मिनत कर्ता, वांवट काडता अपल्या असती-बदकाक पुंजावंक पूण जेदनां ताका नीद म्हळ्ळी लाभाना तर तो वेगिंच अपली भलायकी होगडावंक पावता.

अजीक कांय पंचवीस वर्साधीं मुंबयांत हांव काम करून आसलेवेळार म्हजो पाग देड हजार रुपय. एका सकाळीं सात वोरां थावन सांजेर तीन वोरा पऱ्यांत शिकंवचें काम तें. म्हज्यो मुळावो गर्जो संपवंक त्या देड हजारांनी सर्व रितिचो आटोव करून हरेका दिसा एकेका पयशाक खर्चिताना सयत दोदोन पावटीं चिंतची परिगत. तेदनां म्हाका एक आवकास हांवें शिकंवच्या संस्थ्यान दिल्लो म्हळ्यार, जर‌तर हांव रातीं नोव वोरां पऱ्यांत काम करुंक सक्तां तर म्हाका अन्येक हजार रुपय सांभाळ मेळतलो म्हणून. म्हळ्यार सकाळीं सात थावन सांजेर नोव वोरां म्हणासर काम. हांवें रांवच्या कोट्रेथावन हांवें काम कर्च्या जाग्याक येवंक चडुणें देड वोराचें पयण आसलें. दनपारां एक थावन तीन वोर म्हणासर म्हाका दोन वोरांचो सुशेग आसलो. एक वोर जेवणाचो तर अन्येक वोर हांवें मागून घेत‌ल्लो.

मुंबयांत म्हजेसवें शिकोन आस‌ल्लो, हांवें शिकंवचा संस्थ्याच्या बगलेन वसती कर्तालो नीलय पटेल म्हळ्ळो गुजराथी केनडा वेच्यार आसलो, आनी ताच्या तोंडाचें प्लासटीक सर्जरी करून तो ताच्या घराच आसलो देकून ताणें म्हाका सदांय दोन वोरां शिकंवचें काम दिल्लें. पूण हांवें ताचेलागीं केल्लो सोल्लो जावनासलो; ’हांव तुका एक वोर मात्र शिकवंक सक्तां, पूण म्हाका फीस जावन तूं एक वोर तुमगेर निदुंक सोड’, विचित्र फीस ते. ताकाय संतोस आनी म्हाकाय एक वोराची नीद मेळ्ळी म्हळ्ळो संतोस.

हरेक मनीस कितें ना कितें काम करून आपलें तशेंच आपलें कुटम चलयता. तेदनांय ताची मुळावी गर्ज पयली कुडिची जावनासता. देकून गर्जेतेकीद आशा कर्ची स्वाभावीक. पूण केदनां ती ’गर्जेची गड’ समजुंची सकत नासताना ’आशा’ आसची ’अबलेस’ जाताना चडीत कमायजय, चडीत पुंजायकय म्हळ्ळीं ’दुराशी’ चिंत्नां मतिंत येताना सुरू जाता धांवणी, जी एका वेगळ्याच दिशेंत. थंय‌च मनीस विसर्ता ’बरें खंचें आनी वायट खंचें’. कित्याक म्हळ्यार ताचो शेवोट फकत कमांवचो, पुंजांवचो शिवाय त्ये पासत ताणें गुड्डांवची वाट ताच्या नद्रेक पडाना, पडल्यार‌यी ताची ’नैतीक दीश्ट’ पयलें गयरी जाल्ली उपरांत कुड्डी जाता. देकून अपल्या पुंजावणेक लागून तो अपल्या पेल्यांचें लुटुंक‌यी पाटीं सराना. आपल्या सुकाळ निदेक लागून तो हेरांची नीद फार्ता आनी एका ना एका दिसा तो अपलीच नीद होगडांवन घेवंक पावता.

संसारी धन कमांवच्या धांवणेंत मनीस अपली नीद सयत होगडावंक पावला. दीस-रात म्हळ्ळें लेकिनासताना ताणें आज धन-दिर्वें कमायलां पूण ताच्या अंतरात्म व कोशेडदांत तो जाणा अपणान खंयसर‌की कोणाक‌की लुटून खेलां. देकून अपली सुशेगाची नीद सयत ताका सार्की लाभानासताना आमाल पियोण्याचो वा निदेच्या गुळियांचो गुलाम जाता. मोल/दर (Cost) आनी किम्मत( Value) म्हळ्ळे दोन महत्वाचे सब्ध. मोल/दर म्हळ्यार ज्ये कितें आमी दितांव, किम्मत म्हळ्यार ज्ये कितें तांतूं आमकां मेळता. आतां सवाल हें; ज्ये कितें आमकां मेळता व मेळ्ळां, ताका आमी दिल्लें मोल कितलें वाजबी?

हें सवाल हेरांक न्हय, अपणाक विचारलें तर गमतेलें.

नतलांचें फेसताचो संभ्रम सुरू जाला. ज्या संभ्रमांत आज हांव आनी सगळो संसार ’धाकवपांत’ वेसत जाला, ताच्या मुळाचो नियाळ केलो तर, देवाचो पूत जावन‌यी तो गत आधार नात‌ल्ल्या पर्की गांवांत एका खावणेंत जल्मलो, गरीबांच्या गरीबांपरीं. वीपऱ्यास म्हळ्यार इतलें सर्व जाणा आसून‌यी आमीं आमचेमधें गरीब कोण, निर्गतीक कोण म्हळ्ळें चिंतुंक सकोंक नांव. गरीब फकत दुडवांत न्हय, मनशापणांत, मोग-मयपासांत, आपलेपणांत, नयतिकतेंत. चिंतुंक कोणाक वेळ आसा न्हय? कित्याक म्हळ्यार आमी दोळे उघडून निदोन आसांव.

पूण ह्या वर्साच्या नतालांच्या फेसतांत आमचो कितलोय संभ्रम आसुंदी, पूण एक घडियेचो नियाळ आमी आमचे सकला पळेव्यांगी?

- वल्ली क्वाड्रस [डिसेंबर २०१८]

 

valleyquadros@gmail.com

वल्ली क्वाड्रस: १९८४ इस्वे थावन कोंकणेंत मट‌व्यो काण‌यो, कादंबरी, कविता, लेखनां बरवन आयिल्लो, २००४ थावन २०११ म्हणासर दायज.कोम जाळिजाग्याचो संपादक जावन वावर केला. काणीक, उदेव, आमचो युवक पत्राच्या संपादकीय मंडळिंत वावर केल्ल्या हाणें ’कुवेयट‌गारांचो झेलो विशेस अंको’, ’दिवो-दायज’, ’मित्र-दायज’, तशेंच कर्नाटक कोंकणी साहित्य अकाडेमिच्या ’शेकड्याच्यो मट‌व्यो काण‌यो’ बुकाचें संपादन केलां. ’मोळबावयलीं स्वपणां (२००६)’ आनी ’मुखामुखी (२०११)’ हाचे पर्गट जाल्ले संपादकीयांचे दोन जमे.

[Sompadoki-i - 24]  Nid, monis ani jivit

'Sleep is the golden chain that binds health and our bodies together' oxem mhonnota namnnecho inglix nattokist, boroinnar tomos ddekkor. Him voicharik utram zalim tor, 'Sleep is the best meditation' oxem mhonnota dharmik dolai lama. Him adheatmik utram tor namnnecho monxaxastiracho tojn obroham' maslo mhonnta ’khonchyai monxak poilem zai kuddicheo gorzo, mhonnje khaunko, pieunko ani vixevo (nid)’. Jea monxak jednam heo gorzo tirsonant tor tachean kitench korunk sadhy na.

Monxak hea somsarant jieunko kitem gorjechem mholl'llem soval kelem tor, tachi zobab asuyeta; semvchem varem, piemvchem udok ani khamvchem khann. Jitlem hem gorjechengi titlench nid‍yi gorjechi. Sobhar dexamni ozun soit koideank sarki nid dinastana dhosun soza dimvchem kanun asa. Monis soit minot korta, vamvtt kaddta oplea osti-bodkak punzaunko punn jednam taka nid mholl'lli labhana tor to veginch opli bholaiki hogddaunko pauta.

Ojik kaim ponchvis vorsadhim mumboyant hamv kam' korun aslevellar mhozo pag dedd hozar rupoi. Eka sokallim sat voram thaun sanjer tin vora poreant xikomvchem kam' tem. Mhojeo mullavo gorzo sompounko tea dedd hozaramni sorv riticho attovo korun horeka disa ekeka poixak khorchitana soit dodon pauttim chintchi porigot. Tednam mhaka ek aukas hamvem xikomvchea somsthean dil'lo mhollear, zor‌tor hamv ratim novo voram poreant kam' korunk soktam tor mhaka onyek hozar rupoi sambhall melltolo mhonnun. Mhollear sokallim sat thaun sanjer novo voram mhonnasor kam'. Hamvem ramvchea kottrethaun hamvem kam' korchea zageak yeunko choddunnem dedd vorachem poinn aslem. Donparam ek thaun tin vor mhonnasor mhaka don vorancho suxeg aslo. Ek vor jeunnacho tor onyek vor hamvem magun ghet‌l'lo.

Mumboyant mhojesovem xikon as‌l'lo, hamvem xikomvcha somstheachea boglen vosti kortalo niloi pottel mholl'llo guzorathi kenodda vechear aslo, ani tachea tonddachem plasttik sorzori korun to tachea ghorach aslo dekun tannem mhaka sodam-i don voram xikomvchem kam' dil'lem. Punn hamvem tachelagim kel'lo sol'lo zaunaslo; ’hamv tuka ek vor matr xikounko soktam, punn mhaka fis zaun tum ek vor tumger nidunk sodd’, vichitr fis te. Takai sontos ani mhakai ek vorachi nid mell'lli mholl'llo sontos.

Horek monis kitem na kitem kam' korun aplem toxench aplem kuttom' choloita. Tednam-i tachi mullavi gorz poili kuddichi zaunasta. Dekun gorjetekid axa korchi svabhavik. Punn kednam ti ’gorjechi godd’ somzunchi sokot nastana ’axa’ aschi ’obles’ zatana choddit komaizoi, choddit punzaikoi mholl'llim ’duraxi’ chintnam motint yetana suru zata dhamvnni, ji eka veglleach dixent. Thoim‌ch monis visorta ’borem khonchem ani vaitt khonchem’. Kiteak mhollear tacho xevott fokot komamvcho, punzamvcho xivai tye pasot tannem gudd'ddamvchi vatt tachea nodrek poddana, poddlear‌yi tachi ’noitik dixtt’ poilem goiri zal'li uprant kudd'ddi zata. Dekun oplea punzaunnek lagun to oplea peleanchem luttunk‌yi pattim sorana. Aplea sukall nidek lagun to heranchi nid farta ani eka na eka disa to oplich nid hogddamvn gheunko pauta.

Somsari dhon komamvchea dhamvnnent monis opli nid soit hogddaunko paula. Dis-rat mholl'llem lekinastana tannem az dhon-dirvem komailam punn tachea ontoratmo vo koxedd'dant to zanna opnnan khoimsor‌ki konnak‌ki luttun khelam. Dekun opli suxegachi nid soit taka sarki labhanastana amal pionneacho va nidechea gulliancho gulam' zata. Mol/dor (Cost) ani kim'mot( Value) mholl'lle don mohotvache sobdh. Mol/dor mhollear jye kitem ami ditamv, kim'mot mhollear jye kitem tantum amkam mellta. Atam soval hem; jye kitem amkam mellta vo mell'llam, taka ami dil'lem mol kitlem vajbi?

hem soval herank nhoi, opnnak vicharlem tor gomtelem.

Notolanchem festacho sombhrom' suru zala. Jea sombhromant az hamv ani sogllo somsar ’dhakoupant’ vest zala, tachea mullacho niall kelo tor, devacho put zaun‌yi to got adhar nat‌l'lea porki gamvant eka khaunnent zolmolo, goribanchea goribamporim. Viporeas mhollear itlem sorv zanna asun‌yi amim amchemodhem gorib konn, nirgotik konn mholl'llem chintunk sokonk namv. Gorib fokot duddvant nhoi, monxaponnant, mog-moipasant, apleponnant, noitikotent. Chintunk konnak vell asa nhoi? kiteak mhollear ami dolle ughoddun nidon asamv.

Punn hea vorsachea notalanchea festant amcho kitloi sombhrom' asundi, punn ek ghoddiecho niall ami amche sokla polleveangi?

- Vol'li Kvaddros [December, 2018]

 

valleyquadros@gmail.com

Vol'li Kvaddros: 1984 isve thaun konknnent mott‌veo kann‌yo, kadombori, kovita, lekhonam boroun ayil'lo, 2004 thaun 2011 mhonnasor daaiz.com' zallizageacho sompadok zaun vaur kela. Kannik, Udevo, Amcho Yuvok potrachea sompadoki-i monddollint vaur kel'lea hannem ’Kuveytt‌garancho jhelo vixes onko’, ’Divo-Daaiz’, ’Mithr-Daaiz’, toxench kornattok konknni sahity okaddemichea ’Xekddeacheo Mott‌veo Kann‌yo’ bukachem sompadon kelam. ’Mollbauylim Svopnnam (2006)’ ani ’Mukhamukhi (2011)’ hache porgott zal'le sompadokiyanche don zome.

 
 

   

ದಾಯ್ಜ್.ಕೊಮ್

2004 ಥಾವ್ನ್ 2011 ಪರ್ಯಾಂತ್ ಕಾರ್ಯಾಳ್ ಆಸ್‌ಲ್ಲ್ಯಾ ದಾಯ್ಜ್.ಕೊಮ್ ಚೆರ್ ಪರ್ಗಟ್‌ಲ್ಲ್ಯಾ ವಿಂಚ್ಣಾರ್ ಸಾಹಿತಾಕ್ ಆಮಿ ಫುಡಿಲ್ಯಾ ದಿಸಾಂನಿ ಪಯ್ಣಾರಿ ವಾಚ್ಪ್ಯಾಂಕ್ ಲಾಭಯ್ತೆಲ್ಯಾಂವ್.
ಮುಖ್‌ಪಾನ್
 
ಆಶಾವಾದಿ ಪ್ರಕಾಶನ್
ಪ್ರಗತಿಶೀಲ್ ಬರಯ್ಣಾರ್

Buffer Email Facebook Google LinkedIn Print



Copyright 2003 - 2015
All rights reserved. This site is property
Ashawadi Prakashan.
All poinnari.com content are copyrighted and may not be copied / modified in any way.
Send questions or comments to:
editor@poinnari.com
  [Archive / Links]