|
[ಸಂಪಾದಕೀಯ್
- 20]
ಪಾರಂಪರಿಕ್
ವಿಮರ್ಸೊ - ಏಕ್ ವಿಚಾರ್ |
ಹ್ಯಾ
ಸಂಸಾರಾಂತ್ಲ್ಯಾ ರಚ್ನೆಂ ಪಯ್ಕಿಂತ್ ಮನಿಸ್ ಏಕ್ ವೆಗ್ಳಿ ರಚನ್, ಜಿ
ಚಿಂತುಂಕ್ ಸಕ್ತಾ, ವಿಚಾರ್ ಕರುಂಕ್ ಸಕ್ತಾ, ಸವಾಲಾಂ ಕರುಂಕ್ ಸಕ್ತಾ;
ಅಪ್ಲೆ ಚಿಂತ್ಪಾಚೆರ್, ಆಪ್ಲೆ ವಿಚಾರಾಂಚೆರ್, ಅಪ್ಲೆ ಕರ್ನೆಂಚೆರ್
ತಶೆಂಚ್ ಹೆರಾಂಚ್ಯಾಯ್. ಬರೆ ವಾಯ್ಟಾಚಿ ಜಾಣ್ವಾಯ್ ಜೊಡುಂಕ್ ಶಿಕ್ತಾ
ತಶೆಂಚ್ ಬರೆ ವಾಯ್ಟಾಮಧ್ಲೊ ತಫಾವತ್ ಸಮ್ಜುಂಕ್ ಸಕ್ತಾ. ಕೊಣ್ಯೀ
ಮನಿಸ್ ಹ್ಯಾ ಸಂಸಾರಾಂತ್ ಎಕ್ಸುರೊ ಯೇಂವ್ಕ್ ವಾ ವಚುಂಕ್ ಸಕಾನಾ.
ತಾಣೆಂ ಹ್ಯಾ ಸಂಸಾರಾಂತ್ ಜಲ್ಮುನ್ ಯೆಂವ್ಚೆಂ ಸಯ್ತ್ ತಾಚ್ಯಾ
ಆವಯ್-ಬಾಪಾಯ್ಚ್ಯಾ ಮಿನತೆನ್. ತಶೆಂಚ್ ತಾಣೆಂ ಜಿಯೆಂವ್ಚೆಂ ಸಯ್ತ್
ಅಪ್ಲ್ಯಾ-ಪೆಲ್ಯಾಸವೆಂ; ಹಾಕಾಚ್ ಸಂಗ್-ಜಿವಿತ್ ಮ್ಹಣ್ಚೆಂ.
ಆತಾಂ ಸಂಗ್-ಜಿವಿತ್ ಮ್ಹಣ್ತಾನಾ ಸರ್ವ್ ಏಕ್ ಸಾರ್ಕೆ ಚಿಂತಾತ್ ವಾ
ವಿಚಾರ್ ಕರ್ತಾತ್ ಮ್ಹಳ್ಳೊ ಮತ್ಲಬ್ ಭಿಲ್ಕುಲ್ ನ್ಹಯ್. ಜಶೆಂ ಹ್ಯಾ
ಸಂಸಾರಾಂತ್ ಜಿತೆಲೆಲ್ಯಾ ಎಕೇಕ್ ಜೀವಿಂಕ್ ಅಪ್ಲೊಚ್ ಮ್ಹಳ್ಳೊ ಮೂಳ್
ಸ್ವಭಾವ್ ಆಸ್ತಾ, ವರ್ತನ್ ಆಸ್ತಾ, ಗೂಣ್-ಅವ್ಗುಣ್ ಆಸ್ತಾ. ದೆಕುನ್
ಕಾದ್ರ್ಯಾ ರುಕಾರ್ ಆಂಬೆ ಜಾಯ್ನಾಂತ್, ವೊಡಾ ರುಪಾರ್ ಪೆರಾಂ
ಜಾಯ್ನಾಂತ್, ಪೆರಾ ರುಕಾರ್ ಬೆರಾಂ ಜಾಯ್ನಾಂತ್, ಪೊಣ್ಸಾ ರುಕಾರ್
ಬೆಣ್ಸಾಂ ಜಾಯ್ನಾಂತ್. ಆತಾಂ ಕೊಣೆಂಯ್ ಕಸಿ ವಾ ಯಂತ್ರಾಂ-ತಂತ್ರಾಂಕ್
ಗಳ್ಸುನ್ ತಶೆಂ ಕಿತೆಂಯ್ ಕರಯ್ಲೆಂ ತರ್ ತಿ ಸ್ವಾಭಾವಿಕ್ ನ್ಹಯ್
ಅಸ್ವಾಭಾವಿಕ್ ವ ಅಸಹಜ್ ಪ್ರಕ್ರಿಯಾ ಜಾತಾ.
ಮನೀಸ್ ಅಪ್ಣಾಕ್ ಅಪುಣ್ ’ಬೂದ್ಜೀವಿ’ ಮ್ಹಣ್ ಲೆಕ್ತಾ, ಮನೀಸ್ ಸಯ್ತ್
ಏಕ್ ಸಾರ್ಕೊ ಚಿಂತಿನಾ, ಎಕಾಚ್ ಕ್ರಿಯೆಕ್ ಎಕೆಕ್ಲೊ ವೆವೆಗ್ಳೆ
ರಿತಿನ್ ಪ್ರತಿಕ್ರಿಯಾ ದಿತಾ. ಪುಣ್ ಹೆಂ ಸ್ವಾಭಾವಿಕ್, ಸಹಜ್
ಪ್ರಕ್ರಿಯಾ. ಎಕಾ ಸಮಾಜೆಂತ್ ಜಿಯೆತೆಲ್ಯಾ ವೆವೆಗ್ಲ್ಯಾ ಕಾಲೆತಿಚ್ಯಾ,
ವೆವೆಗ್ಳ್ಯಾ ಚಿಂತ್ಪಾಚ್ಯಾ, ವೆವೆಗ್ಳ್ಯಾ ವಿಚಾರಾಂಚ್ಯಾ ಮನ್ಶ್ಯಾಕ್
ಏಕ್ ಸಾಮಾಜಿಕ್ ಜವಾಭ್ದಾರಿ ಮ್ಹಳ್ಳಿ ಆಸ್ತಾ, ಆಸುಂಕ್ ಜಾಯ್. ಕೊಣ್
ತಿ ಪಾಳ್ತಾ ಆನಿ ಕೊಣ್ ಪಾಳಿನಾ ಮ್ಹಳ್ಳೊ ವೆಗ್ಳೊಚ್ ವಿಚಾರ್.
ಸಾಮಾಜಿಕ್ ಜವಾಭ್ದಾರಿ ಕಿತ್ಯಾಕ್ ಮ್ಹಳ್ಯಾರ್, ಎಕ್ಲ್ಯಾನ್ ಚಿಂತ್ಚೆಂ
ಬರೆಂ ಹೆರಾಂಕ್ ಅನೀತ್ ವಾ ಅನ್ನ್ಯಾಯ್ ಹಾಡುಂಕ್ ಕರಿತ್ ತರ್ ತಸಲ್ಯಾ
ಬರೆಪಣಾಥಾವ್ನ್ ಕಸಲ್ಯಾಯ್ ಸಮಾಜೆಕ್ ಕುಸ್ಕುಟಾಯೆಚೆಂ ಬರೆಂಪಣ್
ಲಾಭಾನಾ. ಸಮಾಜೆಂತ್ ವಿವಿದ್ ಪ್ರಕಾರಾಂಚೊ ಲೋಕ್ ಜಿಯೆತಾ, ತಾಂಕಾಂ
ಮನ್ಶಾಮೊಲಾಂಪರಿಂಚ್ ನಯ್ತಿಕ್ ಮೊಲಾಂಯೀ ಆಸ್ಚಿಂ ಅವಶ್ಯ್. ಆನಿ
ನಯ್ತಿಕ್ ಮೊಲಾಂ ಪಾಳ್ಚೆಂಚ್ ಮನ್ಶ್ಯಾಚೆಂ ಪಯ್ಲೆಂ ಮನ್ಶ್ಯಾಪಣ್. ಎಕಾ
ರಿತಿನ್ ಹಿಂ ನಯ್ತಿಕ್ ಮೊಲಾಂ ಸಮಾಜೆಚ್ಯೊ ರಿತಿ ರಿವಾಜಿ, ರೆಗ್ರೊ
ಕಾಯ್ದೊ ಜಾಂವ್ಕ್ ಸಕ್ತಾ.
ಸಮಾಜೆಂತ್ ಜಿಯೆತಲೊ ಸಂಗ್ಜೀವಿ ಮನಿಸ್ ಖಾಂವ್ಚೆ ಜೆಂವ್ಚೆ
ನಿದ್ಚೆಶಿವಾಯ್ ಹೆರ್ ಸಂಗ್ತೆಚೆರ್ಯೀ ಮಹತ್ವ್ ದಿತಾ, ಖಾಂವ್ಚೆಂ
ಜೆಂವ್ಚೆಂ ನಿದ್ಚೆಂ ಜಿತ್ಲೆಂ ಕುಡಿಕ್ ಗರ್ಜೆಚೆಂ ತಿತ್ಲೆಂಚ್ ಮತಿಕ್
ಖಾಣ್ ದಿಂವ್ಚೆಂಯ್ ಗರ್ಜೆಚೆಂ. ದೆಕುನ್ ಮನಿಸ್ ಸಂಗೀತ್, ಸಾಹಿತ್,
ಆನಿ ಹೆರ್ ಪ್ರಕಾರಾರ್ ಅಪ್ಲಿಂ ತಾಲೆಂತಾಂ ರುತಾಂ ಕರ್ತಾ. ಆನಿ
ಕಸ್ಲೇಯ್ ತೆ ಪ್ರಕಾರ್ ಆಸುಯೆತಾ; ಜಾಂವ್ ಲೋಕ್ವೇದ್, ಜಾಂವ್ ಜನಪದ್,
ಜಾಂವ್ ಸಂಸ್ಕೃತಿ, ಜಾಂವ್ ಧ್ಯನ್/ಆಧ್ಯಾತ್ಮಿಕತಾ; ಹರೇಕಾಂತ್ ಏಕ್
ನಿಯಮಿತ್ ಶಿಸ್ತ್ ಆಸ್ತಾ, ರೀತ್-ನೀತ್ ಆಸ್ತಾ. ಜೆದ್ನಾಂ ವೆವೆಗ್ಳೆ
ಚಿಂತ್ಪಾಚೊ ಮನಿಸ್ ವೆವೆಗ್ಳ್ಯಾ ಇರಾದ್ಯಾನ್ ಜೆದ್ನಾಂ ಜ್ಯೊ ರಿತಿ
ನಿತಿ ಪಾಳಿನಾ ವಾ ತ್ಯಾ ಮನ್ಶ್ಯಾನ್ ಅಪ್ಣಾನ್ ಬರೆಂ ಮ್ಹಣ್ ಉಚಾರ್ಲ್ಲೆಂ,
ಅಭಿವ್ಯಕ್ತ್ ಕೆಲ್ಲೆಂ, ಸಮಾಜೆಕ್ ಬರೆಂ ನ್ಹಯ್, ತೆದ್ನಾಂ ಥಂಯ್ಚರ್
ಎಕಾ ರಿತಿಚೆಂ ಮಾಪ್ ಗರ್ಜ್ ಆಸ್ತಾ, ಎಕಾ ರಿತಿಚೊ ಅರ್ಸೊ ಧರ್ಚೆಂ
ಕರ್ಜ್ ಆಸ್ತಾ, ತ್ಯಾ ’ಬರೆಂ’ ಮ್ಹಣ್ ಕೆಲ್ಲ್ಯಾ ಅಭಿವ್ಯಕ್ತೆಚೆರ್
ಉಜ್ವಾಡ್ ಫಾಂಕವ್ನ್ ಕಿತೆಂ ಆನಿ ಕಶೆಂ ತೆಂ ’ಬರೆಂ ನ್ಹಯ್’ ಮ್ಹಳ್ಳೊ
ಅರ್ಸೊ ಧರ್ಚೊಚ್ ವಿಮರ್ಶಕ್.
ವಿಮರ್ಶ್ಯಾಂನಿ ಖೊಡಿ ಆಸುಯೆತಾ ಪುಣ್ ವಿಮರ್ಶಕ್ ಖೊಡ್ಯಾರೊ ನ್ಹಯ್.
ಎಕಾ ಮೂಳ್ ಅಭಿವ್ಯಕ್ತೆಚೆರ್ (ಬರವ್ಪ್, ಸಂಗೀತ್ ವಾ ಹೆರ್...)
ಜೆದ್ನಾಂ ಎಕ್ಲೊ ಚುಕಿ ಸೊಧುಂಕ್ ಸಕ್ತಾ ತೆದ್ನಾಂ ಸಮಾಜಿಕ್ ನದ್ರೆನ್
ತ್ಯಾ ಚುಕಿಂಚೆರ್ ಸುಧ್ರಾಪ್ ಗರ್ಜೆಚೊ ಜಾವ್ನ್ ಉದೆತಾ. ಜೆದ್ನಾಂ
ಜ್ಯೊ ಚುಕಿ ವಾ ಊಣ್ ಭರ್ತಾತ್, ತೆದ್ನಾಂ ಮಾತ್ರ್ ಸಮಾಜೆಕ್ ತೆಂ ಮೂಳ್
ರಚನ್ ಉಪ್ಕಾರಾಕ್ ಪಡ್ತಾ. ಚಡ್ತಾವ್ ಜಾವ್ನ್ ಚುಕಿ/ಊಣ್ ಧಾಖಂವ್ಚೆಂಚ್
ಎಕಾ ವಿಮರ್ಶಕಾಚೆಂ ಪ್ರಮುಕ್ ಕರ್ತವ್ಯ್ ದೆಕುನ್ ’ವಿಮರ್ಶಕ್’ ಎಕಾ
ಸಮಾಜೆಕ್ ಕಿತ್ಲೊ ಗರ್ಜೆಚೊಗಿ ತಿತ್ಲೊಚ್ ಉಪ್ಕಾರಾಚೊ.
ವಿಮರ್ಶಕ್ ಮ್ಹಳ್ಯಾರ್ ಕಾಂಯ್ ವೆಗ್ಳ್ಯಾಚ್ ಸಂಸಾರಾಂತ್ ಜಲ್ಮುನ್
ಆಯಿಲ್ಲೊ ಆನಿ ಎಕಾ ಸಮಾಜೆಕ್ ರಾಕುನ್ ವ್ಹರುಂಕ್ ತಾಕಾ ಹಾಡ್ಲ್ಲೊ
ನ್ಹಯ್. ಜಶೆಂ ಹರೇಕ್ ರಚ್ಣೆಕಾರ್ (ಚಿತ್ರ್ಕಾರ್, ಸಾಹಿತ್ಕಾರ್,
ಸಂಗೀತ್ಕಾರ್, ನಾಟಕ್ಕಾರ್......) ವೆಗ್ಳ್ಯಾ ವಿಚಾರಾಂಚೊ,
ವೆಗ್ಳ್ಯಾ ಚಿಂತ್ಪಾಚೊಗಿ ತೆಚ್ಚ್ಪರಿಂ, ವಿಮರ್ಶಕ್ಯೀ ತೆಚ್ಚ್
ಸಮಾಜೆಚೊ ವಾಂಟೊ, ತೆಚ್ಚ್ ಸಮಾಜೆಚ್ಯೊ ಶಿರೊ/ನಾಡಿ ಪಾರ್ಕಿತಲೊ
ಮ್ಹಣ್ತಚ್ ವಿಮರ್ಸೊ ಸಯ್ತ್ ಏಕ್ ರಚನ್ ಮ್ಹಳ್ಳೆಂ ಅಪುಟ್ ಸತ್.
ವಿಮರ್ಶಕ್ ಫಕತ್ ಚುಕಿ/ಊಣ್ ಸೊಧ್ಪಿ ನ್ಹಯ್, ಏಕ್ ವಿಮರ್ಶಕ್ ತ್ಯಾ
ರಚ್ಣೆಕಾರಾಚ್ಯಾಕೀ ಎಕ್ ಮೇಟ್ ವಯ್ರ್ ಆಸುನ್ ಸಮಾಜೆಚ್ಯಾ ಬರೆಪಣಾವಿಶಿಂ
ಪರಿಪೂರ್ಣ್ ಕಾಳ್ಜಿ ಆಸ್ಚೊ ಶಿವಾಯ್ ದೊಳೆ ಧಾಂಪುನ್ ಚುಕಿ/ಊಣ್
ಧಾಖವ್ಪಿ ನ್ಹಯ್. ವಿಮರ್ಶಕ್ ಎಕಾಕುಶಿಲೆಂ ಚಿಂತ್ಪಿ ಆಸುನ್ ಫಕತ್
ಸಾಂಗ್ತೆಲೆ ನ್ಹಯ್. ಅಸಲೆ ವಿಮರ್ಶೆ ಕೊಣಾಕ್ಚ್ ಕಿತೆಂಚ್ ಉಪ್ಕಾರ್
ಕರುಂಕ್ ವಾ ಬರೆಂಪಣ್ ಹಾಡುಂಕ್ ಸಕಾನಾಂತ್. ಎಕಾ ವಿಮರ್ಶಕಾಚಿ ಮೂಳ್
ಅರ್ಹತಾ ಹಿಚ್; ಜೊಕ್ತೆಂ ಶಿಕಪ್ (ಡಿಗ್ರಿ/ಡಿಪ್ಲೋಮಾ ನ್ಹಯ್),
ಜೊಕ್ತಿ ಜಾಣ್ವಾಯ್, ಜೊಕ್ತೊ ಅಣ್ಭವ್ ಆಸುಂಕ್ ಜಾಯ್ ಜಾಲ್ಲೊ. ಬರೆಂ
ವಾಯ್ಟಾಮಧ್ಲೊ ತಫಾವತ್ ಪಾರ್ಕುಂಕ್ ಸಕ್ತ್ ಆಸ್ಚೊ.
ವಿಮರ್ಶಕ್ ಜೆರಾಲ್ ಪ್ರಕಾರಾನ್ ಲೊಕಾಮೊಗಾಳ್ ಜಾಯ್ನಾ, ಜಶೆಂ
ವಿಮರ್ಶ್ಯಾಚೆಂ ವ್ಯಾಖ್ಯಾನ್ ಸಾಂಗ್ತಾ; 'The expression of
disapproval of someone or something on the basis of
perceived faults or mistakes.' ಹೆಂ ಚಿಂತಪ್ ಪರ್ನೆಂ,
ಪಾರಂಪರಿಕ್. ಪುಣ್ ಆಯ್ಚಿ ಹಕೀಗತ್ ಮಾತ್ಶಿ ವೆಗ್ಳಿ; ಆಜ್ಕಾಲ್
ವೆಳಾಚೊ ಅಭಾವ್ ಸಮೇಸ್ತಾಂಕ್ ಧೊಸ್ತಾ ಜಾಲ್ಲ್ಯಾನ್ ಎಕಾ
ರಚ್ನೆಕಾರಾಚ್ಯಾಕೀ ಚಡಿತ್ ಅನ್ಭವ್ ಆಸುನ್ ತ್ಯಾ ರಚ್ನೆಚೆರ್ ವಿಮರ್ಸೊ
ಕರ್ಚಿ ಶ್ಯಾಥಿ ಆಸ್ಚೆ ಉಣೆಂ ಜಾಲ್ಯಾತ್. ದುಸ್ರೆಂ; ಎಕಾ ರಚ್ಣಾರಾನ್
ಅಪ್ಲೆಂ ಆವ್ಕ್ ಖರ್ಚುನ್ ತಯಾರ್ ಕೆಲ್ಲೆ ರಚ್ಣೆಕ್ ಎಕಾಚ್ ಖಿಣಾನ್
ಮಾರ್ನ್ ಉಡಂವ್ಚಿ ಶ್ಯಾಥಿ ಎಕಾ ವಿಮರ್ಶಕಾಕ್ ಆಸ್ತಾ, ವಿಮರ್ಸೊ ದೋನ್
ಧಾರೆಚಿ ತಾಲ್ವಾರ್, ಆನಿ ಸಗ್ಳೆ ತ್ಯಾ ತಾಲ್ವಾರೆಕ್ ಬರೆ ಉದ್ದೇಶಾನ್
ಗಳ್ಸಿತಾತ್ ಮ್ಹಳ್ಳೆಂ ನಿಘಂಟ್ ನಾ. ತಿತ್ಲಿ ಪ್ರಭುದ್ದತಾ ಆಸ್ಚೆ
ವಿಮರ್ಶಕ್ ಸಯ್ತ್ ಮಯ್ಲಾಂ ಪಯ್ಸ್ ಥಾವ್ನ್ ಝಳ್ಕನಾಂತ್. ವಿಮರ್ಸೊ
ಮ್ಹಳ್ಳೆಂ ಹಾತೆರ್ ಘೆವ್ನ್ ಎಕಾ ಮಾರಾಂತ್ ದೋನ್ ಸುಕ್ಣಿಂ ಮಾರ್ಚೆಂ
(ಅಪ್ಣಾಕ್ ಖಾಯ್ಸ್ ಜಾಲ್ಲ್ಯಾಂಕ್ ಧುಂಪಂವ್ಚೆಂ ಅಪ್ಣಾಕ್ ಖಾಯ್ಸ್
ಜಾಯ್ನಾಸ್ಚಾಂಕ್ ಖೊಂಕ್ಚೆಂ) ಜಾಲಾಂ. ಅನಿ ಕಾಂಯ್ ಪ್ರಾಮಾಣಿಕ್
ರಿತಿನ್ ಕೆಲ್ಲೊ ಕಾಲ್ದೊ ಸೊಡ್, ಚಿಮ್ಟಿಭರ್ ವಿಮರ್ಸೊಯೀ ಘೆತಲೊ ನಾ.
ಹೆಚ್ಚ್ ಕಾರಣಾಂನಿ ಪಾರಂಪರಿಕ್ ವಿಮರ್ಶೆ ಚಡ್ ಕರುನ್ ಕೊಣಾಕ್ಯೀ
ಖಾಯ್ಸ್ ಜಾಯ್ನಾಂತ್. ’ಆಧುನಿಕ್ ವಿಮರ್ಸೊ’ (Modern Criticism)
ಹ್ಯಾ ದಿಶೆನ್ ಕಾಂಯ್ ನವೆಂಸಾಂವಾಚ್ಯೊ ವಾಟೊ ಕರುನ್ ದಿತಾ;
’ಸಾಹಿತಿಕ್ ಆಧುನಿಕ್ ವಿಮರ್ಸೊ’ (Modern Criticism)
ಪ್ರಕಾರಾಂತ್ ಮೂಳ್ ಶೆವೊಟ್ ತೊಚ್; ಚುಕಿ/ಊಣ್ ಧಾಖಂವ್ಚೊ, ಪುಣ್ ರೀತ್
ವೆಗ್ಳಿ. ಪುಣ್ ಹಾಂಗಾಸರ್ ವಿಮರ್ಶಕ್ ಹಾತ್ ಭಾಂದುನ್ ಎಕಾಕುಶಿನ್
ಫಯ್ಸಲ್ ದಿಲ್ಲೆಪರಿಂ ಉಚಾರಿನಾ, ಬಗಾರ್ ಪಯ್ಲೆಂ ತೊ ಅಪ್ಣಾಕ್ ತ್ಯಾ
ರಚನಾಂತ್ ವಾಂಟೆಲಿ ಕರ್ತಾ, ತ್ಯಾ ರಚ್ನೆಚೊ ಸ್ವಾದ್ ಘೆತಾ ಆನಿ ಅಪ್ಲೊ
ಅನ್ಭವ್, ಅಪ್ಲೆ ವಿಚಾರ್ ತ್ಯಾ ಸ್ವಾದಾಕ್ ಮೆಳಯ್ತಾನಾ ವಾಚ್ಪ್ಯಾಕ್
ಏಕ್ ವೆಗ್ಳೊಚ್ ಸ್ವಾದ್ ಲಾಭ್ತಾ. ದೆಕುನ್ ವಿಶ್ಲೇಷಣಾಂ, ಸಮೀಕ್ಶಾ
ಆಯ್ಚ್ಯಾ ಕಾಳಾರ್ ಮಹತ್ವಾಚೆಂ. ಜಾಂವ್ ತೆಂ ಸಾಹಿತಾಚೆರ್ ಕೆಲ್ಲೆಂ
ವಾ ಹೆರ್ ಪ್ರಕಾರಾಚೆರ್.
ಸಾಹಿತಿಕ್ ವಿಮರ್ಸೊ (ವ ಸಾಹಿತಿಕ್ ಅಧ್ಯಯನಾಂ) ಸಾಹಿತಾಚೆಂ ಅಧ್ಯಯನ್,
ಮೊಲಾಮಾಪ್ಣಿ, ಆನಿ ವ್ಯಾಖ್ಯಾನಾಂ. ಸಾಹಿತಿಕ್ ಸಿದ್ದಾಂತಾಂ ಸಾಹಿತಿಕ್
ವಿಮಶ್ಯಾಂಕ್ ಚಡ್ ಕರುನ್ ಸಾಹಿತಿಕ್ ಸಿದ್ಧಾಂತಾಥಾವ್ನ್ ಪ್ರಭಾವಿತ್
ಜಾವ್ನಾಸ್ತಾ, ಹೆಂ ಸಾಹಿತ್ಯಾಚೊ ಶೆವೊಟ್ ಆನಿ ವಿಧಾನಾಂಚೆಂ ತಾತ್ವಿಕ್
ವಾರ್ಜಿಕ್ (ಚರ್ಚಾ) ಜಾತಾ. ಹ್ಯೊ ದೋನ್ ಕ್ರಿಯಾ ಎಕಾಮೆಕಾ
ಸಂಬಂಧಾಚ್ಯೊ ತರ್ಯೀ, ಸಾಹಿತಿಕ್ ವಿಮರ್ಶಕ್ ಕೆದ್ನಾಂಚ್ ಸಾಹಿತಿಕ್
ಸಿದ್ಧಾಂತ್ವಾದಿ ಜಾವ್ನಾಸಾನಾಂತ್.
ವಾಚ್ಪಿಚ್ ಉಣೆಂ ಜಾಲ್ಯಾತ್, ಆಸ್ಚ್ಯಾ ಥೊಡ್ಯಾ ವಾಚ್ಪ್ಯಾಂಕ್ ಸಯ್ತ್
ಚಡ್ ವಾಚುಂಕ್ ನಾಕಾ ವಾ ವೆಳಾಚೊ ಅಭಾವ್ ಧೊಸ್ಚ್ಯಾ ಹ್ಯಾ ಕಾಳಾರ್
’ವಿಮರ್ಸೊ’ ಲೊಕಾಮೊಗಾಳ್ ಜಾಂವ್ಕ್ ಸಕಾನಾ. ಪುಣ್ ಎಕಾ ಸಮಾಜೆಚ್ಯಾ
ಸಾಹಿತಾಕ್ ಭೋವ್ ಗರ್ಜೆಚೊ ಆನಿ ಉಪ್ಕಾರಾಕ್ ಪಡ್ಚೊ ಮ್ಹಳ್ಳೆಂ ಸತ್.
ವಿಮರ್ಸೊ ಮ್ಹಳ್ಯಾರ್ ಫಕತ್ ’ಚುಕಿ/ಊಣ್’ ಧಾಖಂವ್ಚೊ ವ ಮೂಳ್ ರಚ್ನೆಕ್
ಅಪ್ಣಾನ್ ಉಲ್ಟೆಂಚ್ ಲೆಕ್ಚೆಂ ಮ್ಹಳ್ಳೊ ಜೆರಾಲ್ ಅರ್ಥ್ ಉಭ್ಜಲಾ ತರ್
ತಾಕಾ ಅಪಕ್ವ್ (Immature) ವೆಕ್ತಿಂನಿ ಜೊಕ್ತೆಂ ಶಿಕಪ್,
ಜೊಕ್ತೊ ಅನ್ಭವ್ ನಾಸ್ತಾಂ ಬೇಜವಾಭ್ದಾರೆನ್ ಬರಯಿಲ್ಲೆಂ ಜಿತ್ಲೆಂ
ಕಾರಣ್ಗಿ ತಿತ್ಲೆಂಚ್ ’ಅಪ್ಲ್ಯೊ ಚುಕಿ/ಊಣ್’ ಸುಧ್ರಾಪಾಕ್ ತಯಾರ್
ನಾಸ್ಚೆ ಘಮಂಡಿ ರಚ್ನೆಕಾರ್ ಸಯ್ತ್ ಕಾರಣ್ ಮ್ಹಣ್ಚ್ಯಾಂತ್ ದುಭಾವ್
ನಾ.
ಆತಾಂ ಅನ್ಭವ್ Experience ಮ್ಹಳ್ಯಾರ್ ಫಕತ್ ಪ್ರಾಯ್ ನ್ಹಯ್,
ಶಿಕಪ್ Education ಮ್ಹಳ್ಯಾರ್ ಕೊಲೆಜಿ/ಯುನಿವರ್ಸಿಟಿಂನಿ
ಜೊಡ್ಲಲ್ಯೊ ಸರ್ಟಿಫಿಕೆಟ್ಯೊ ನ್ಹಯ್. ತರ್ ತುಮಿ ಆತಾಂ ಮ್ಹಾಕಾ
’ವಿಮರ್ಶಕ್/ವಿಶ್ಲೇಷಕ್’ ಜಾವ್ನ್ ತುಕಾ ಕಸಲೊ ಅನ್ಭವ್ ಆಸಾ?’
ಮ್ಹಳ್ಳೆಂ ಸವಾಲ್ ಕರುಯೆತಾ. ತಶೆಂ ಪಳೆಲ್ಯಾರ್ ಹಾಂವ್ ಜ್ಯೆ ಕಿತೆಂ
ಕರ್ತಾಂ, ಖಂಚ್ಯಾಯ್ ಸಂಗ್ತೆಚೊ ಅನ್ಭವ್ ಮ್ಹಾಕಾ ನಾ. ಹಾಚ್ಯಾದಿಂ
ಜಿಯೆಲ್ಲೊ ಅನ್ಭವ್ ನಾ ತರ್ಯೀ ಜಿಯೆತಾಂ, ಮೆಲ್ಲೊ ಅನ್ಭವ್ಯೀ ನಾ
ಪುಣ್ ಜಿಣಿ ಸಂಪ್ತಾನಾ ಮೊರಾಜಯ್ ಪಡ್ತಾ ನ್ಹಯ್? ಎದೊಳ್ ಪಂದ್ರಾ
ದೇಶಾಂನಿ ಜಿಯೆಲಾಂ ತರ್ಯೀ ತ್ಯಾ ಖಂಚ್ಯಾಯ್ ದೇಶಾಂನಿ ತಾಚ್ಯಾಧಿಂ
ಜಿಯೆಲ್ಲೊ ಅನ್ಭವ್ ನಾತ್ಲೊ. ಮನಿಸ್ ಜಾವ್ನ್ ಸಯ್ತ್ ಪಯ್ಲೆಪಾವ್ಟಿಂ
ಜಲ್ಮಲಾಂ (ಹಾಚ್ಯಾಧಿಂ ಮನಿಸ್ ಜಾವ್ನ್ ಜಲ್ಮೊನ್, ಜಿಯೆವ್ನ್ ಅನ್ಭವ್
ನಾ), ಅಶೆಂ ಹ್ಯಾ ಸಂಸಾರಾಂತ್ ಹಾಂವೆಂ ಕಿತೆಂಯ್ ಕೆಲಾಂ ತರ್ ತೆಂ
ಪಯ್ಲೆಪಾವ್ಟಿಂಚ್ ಕೆಲ್ಲೆಂ ವಾ ಕರ್ಚೆಂ ಜಾವ್ನಾಸಾ. ತುಮ್ಚ್ಯಾ
ಸವಾಲಾಕ್ ಜವಾಬ್ ಮೆಳ್ಳಿ ತರ್ ತುಮಿ ಖುಶ್ ಅನಿ ಹಾಂವ್ ದಾಧೊಸ್.
ದೇವ್ ತುಮ್ಚೆಂ ಬರೆಂಚ್ ಕರುಂ,
- ವಲ್ಲಿ ಕ್ವಾಡ್ರಸ್
[ಜ್ಯೂನ್ 2018] |
|
|
|
|
|
valleyquadros@gmail.com |
ವಲ್ಲಿ ಕ್ವಾಡ್ರಸ್: 1984 ಇಸ್ವೆ ಥಾವ್ನ್
ಕೊಂಕ್ಣೆಂತ್ ಮಟ್ವ್ಯೊ ಕಾಣ್ಯೊ, ಕಾದಂಬರಿ, ಕವಿತಾ,
ಲೇಖನಾಂ ಬರವ್ನ್ ಆಯಿಲ್ಲೊ, 2004 ಥಾವ್ನ್ 2011 ಮ್ಹಣಾಸರ್
ದಾಯ್ಜ್.ಕೊಮ್ ಜಾಳಿಜಾಗ್ಯಾಚೊ ಸಂಪಾದಕ್ ಜಾವ್ನ್ ವಾವ್ರ್
ಕೆಲಾ. ಕಾಣಿಕ್, ಉದೆವ್, ಆಮ್ಚೊ ಯುವಕ್ ಪತ್ರಾಚ್ಯಾ
ಸಂಪಾದಕೀಯ್ ಮಂಡಳಿಂತ್ ವಾವ್ರ್ ಕೆಲ್ಲ್ಯಾ ಹಾಣೆಂ ’ಕುವೇಯ್ಟ್ಗಾರಾಂಚೊ
ಝೆಲೊ ವಿಶೇಸ್ ಅಂಕೊ’, ’ದಿವೊ-ದಾಯ್ಜ್’, ’ಮಿತ್ರ್-ದಾಯ್ಜ್’,
ತಶೆಂಚ್ ಕರ್ನಾಟಕ್ ಕೊಂಕ್ಣಿ ಸಾಹಿತ್ಯ್ ಅಕಾಡೆಮಿಚ್ಯಾ ’ಶೆಕ್ಡ್ಯಾಚ್ಯೊ
ಮಟ್ವ್ಯೊ ಕಾಣ್ಯೊ’ ಬುಕಾಚೆಂ ಸಂಪಾದನ್ ಕೆಲಾಂ. ’ಮೊಳ್ಬಾವಯ್ಲಿಂ
ಸ್ವಪ್ಣಾಂ (2006)’ ಆನಿ ’ಮುಖಾಮುಖಿ
(2011)’ ಹಾಚೆ ಪರ್ಗಟ್ ಜಾಲ್ಲೆ ಸಂಪಾದಕೀಯಾಂಚೆ ದೋನ್ ಜಮೆ. |
[संपादकीय
- २०] पारंपरीक विमर्सो - एक
विचार |
ह्या
संसारांतल्या रचनें पयकिंत मनीस एक वेगळी रचन, जी चिंतुंक
सक्ता, विचार करुंक सक्ता, सवालां करुंक सक्ता; अपले
चिंत्पाचेर, आपले विचारांचेर, अपले कर्नेंचेर तशेंच
हेरांच्याय. बरे वायटाची जाण्वाय जोडुंक शिक्ता तशेंच बरे
वायटामधलो तफावत समजुंक सक्ता. कोणयी मनीस ह्या संसारांत
एक्सुरो येवंक वा वचुंक सकाना. ताणें ह्या संसारांत जल्मून
येंवचें सयत ताच्या आवय-बापायच्या मिनतेन. तशेंच ताणें
जियेंवचें सयत अपल्या-पेल्यासवें; हाकाच संग-जिवीत म्हणचें.
आतां संग-जिवीत म्हणताना सर्व एक सार्के चिंतात वा विचार
कर्तात म्हळ्ळो मतलब भिल्कूल न्हय. जशें ह्या संसारांत
जितेलेल्या एकेक जीविंक अपलोच म्हळ्ळो मूळ स्वभाव आसता,
वर्तन आसता, गूण-अवगूण आसता. देकून कादऱ्या रुकार आंबे
जायनांत, वोडा रुपार पेरां जायनांत, पेरा रुकार बेरां
जायनांत, पोणसा रुकार बेणसां जायनांत. आतां कोणेंय कसी वा
यंत्रां-तंत्रांक गळसून तशें कितेंय करयलें तर ती
स्वाभावीक न्हय अस्वाभावीक व असहज प्रक्रिया जाता.
मनीस अपणाक अपूण ’बूदजीवी’ म्हण लेक्ता, मनीस सयत एक
सार्को चिंतिना, एकाच क्रियेक एकेकलो वेवेगळे रितीन
प्रतिक्रिया दिता. पूण हें स्वाभावीक, सहज प्रक्रिया. एका
समाजेंत जियेतेल्या वेवेगल्या कालेतिच्या, वेवेगळ्या
चिंत्पाच्या, वेवेगळ्या विचारांच्या मनश्याक एक सामाजीक
जवाभदारी म्हळ्ळी आसता, आसुंक जाय. कोण ती पाळता आनी कोण
पाळिना म्हळ्ळो वेगळोच विचार. सामाजीक जवाभदारी कित्याक
म्हळ्यार, एकल्यान चिंतचें बरें हेरांक अनीत वा अन्न्याय
हाडुंक करीत तर तसल्या बरेपणाथावन कसल्याय समाजेक
कुसकुटायेचें बरेंपण लाभाना. समाजेंत विवीद प्रकारांचो लोक
जियेता, तांकां मनशामोलांपरिंच नयतीक मोलांयी आसचीं अवश्य.
आनी नयतीक मोलां पाळचेंच मनश्याचें पयलें मनश्यापण. एका
रितीन हीं नयतीक मोलां समाजेच्यो रिती रिवाजी, रेग्रो कायदो
जावंक सक्ता.
समाजेंत जियेतलो संगजीवी मनीस खांवचे जेंवचे निदचेशिवाय
हेर संग्तेचेरयी महत्व दिता, खांवचें जेंवचें निदचें जितलें
कुडीक गर्जेचें तितलेंच मतीक खाण दिंवचेंय गर्जेचें. देकून
मनीस संगीत, साहीत, आनी हेर प्रकारार अपलीं तालेंतां रुतां
कर्ता. आनी कसलेय ते प्रकार आसुयेता; जांव लोकवेद, जांव
जनपद, जांव संसकृती, जांव ध्यन/आध्यात्मिकता; हरेकांत एक
नियमीत शिसत आसता, रीत-नीत आसता. जेदनां वेवेगळे चिंत्पाचो
मनीस वेवेगळ्या इराद्यान जेदनां ज्यो रिती निती पाळिना वा
त्या मनश्यान अपणान बरें म्हण उचारल्लें, अभिव्यक्त केल्लें,
समाजेक बरें न्हय, तेदनां थंयचर एका रितिचें माप गर्ज आसता,
एका रितिचो अर्सो धर्चें कर्ज आसता, त्या ’बरें’ म्हण
केल्ल्या अभिव्यक्तेचेर उज्वाड फांकवन कितें आनी कशें तें
’बरें न्हय’ म्हळ्ळो अर्सो धर्चोच विमर्शक.
विमर्श्यांनी खोडी आसुयेता पूण विमर्शक खोड्यारो न्हय. एका
मूळ अभिव्यक्तेचेर (बरवप, संगीत वा हेर...) जेदनां एकलो
चुकी सोधुंक सक्ता तेदनां समाजीक नद्रेन त्या चुकिंचेर
सुध्राप गर्जेचो जावन उदेता. जेदनां ज्यो चुकी वा ऊण
भर्तात, तेदनां मात्र समाजेक तें मूळ रचन उपकाराक पडता.
चडताव जावन चुकी/ऊण धाखंवचेंच एका विमर्शकाचें प्रमूक
कर्तव्य देकून ’विमर्शक’ एका समाजेक कितलो गर्जेचोगी
तितलोच उपकाराचो.
विमर्शक म्हळ्यार कांय वेगळ्याच संसारांत जल्मून आयिल्लो
आनी एका समाजेक राकून व्हरुंक ताका हाडल्लो न्हय. जशें
हरेक रचणेकार (चित्रकार, साहीतकार, संगीतकार, नाटककार......)
वेगळ्या विचारांचो, वेगळ्या चिंत्पाचोगी तेच्चपरीं,
विमर्शकयी तेच्च समाजेचो वांटो, तेच्च समाजेच्यो शिरो/नाडी
पार्कितलो म्हणतच विमर्सो सयत एक रचन म्हळ्ळें अपूट सत.
विमर्शक फकत चुकी/ऊण सोधपी न्हय, एक विमर्शक त्या
रचणेकाराच्याकी एक मेट वयर आसून समाजेच्या बरेपणाविशीं
परिपूर्ण काळजी आसचो शिवाय दोळे धांपून चुकी/ऊण धाखवपी
न्हय. विमर्शक एकाकुशिलें चिंत्पी आसून फकत सांग्तेले न्हय.
असले विमर्शे कोणाकच कितेंच उपकार करुंक वा बरेंपण हाडुंक
सकानांत. एका विमर्शकाची मूळ अऱ्हता हीच; जोक्तें शिकप (डिग्री/डिपलोमा
न्हय), जोक्ती जाण्वाय, जोक्तो अणभव आसुंक जाय जाल्लो. बरें
वायटामधलो तफावत पार्कुंक सक्त आसचो.
विमर्शक जेराल प्रकारान लोकामोगाळ जायना, जशें विमर्श्याचें
व्याख्यान सांग्ता; 'The expression of disapproval of
someone or something on the basis of perceived faults or
mistakes.' हें चिंतप पर्नें, पारंपरीक. पूण आयची
हकीगत मातशी वेगळी; आजकाल वेळाचो अभाव समेसतांक धोसता
जाल्ल्यान एका रचनेकाराच्याकी चडीत अनभव आसून त्या रचनेचेर
विमर्सो कर्ची श्याथी आसचे उणें जाल्यात. दुस्रें; एका
रचणारान अपलें आवक खर्चून तयार केल्ले रचणेक एकाच खिणान
मार्न उडंवची श्याथी एका विमर्शकाक आसता, विमर्सो दोन
धारेची तालवार, आनी सगळे त्या तालवारेक बरे उद्देशान
गळसितात म्हळ्ळें निघंट ना. तितली प्रभुद्दता आसचे विमर्शक
सयत मयलां पयस थावन झळकनांत. विमर्सो म्हळ्ळें हातेर घेवन
एका मारांत दोन सुकणीं मार्चें (अपणाक खायस जाल्ल्यांक
धुंपंवचें अपणाक खायस जायनासचांक खोंकचें) जालां. अनी कांय
प्रामाणीक रितीन केल्लो काल्दो सोड, चिमटिभर विमर्सोयी
घेतलो ना. हेच्च कारणांनी पारंपरीक विमर्शे चड करून कोणाकयी
खायस जायनांत. ’आधुनीक विमर्सो’ (Modern Criticism)
ह्या दिशेन कांय नवेंसांवाच्यो वाटो करून दिता;
’साहितीक आधुनीक विमर्सो’ (Modern Criticism)
प्रकारांत मूळ शेवोट तोच; चुकी/ऊण धाखंवचो, पूण रीत वेगळी.
पूण हांगासर विमर्शक हात भांदून एकाकुशीन फयसल दिल्लेपरीं
उचारिना, बगार पयलें तो अपणाक त्या रचनांत वांटेली कर्ता,
त्या रचनेचो स्वाद घेता आनी अपलो अनभव, अपले विचार त्या
स्वादाक मेळयताना वाचप्याक एक वेगळोच स्वाद लाभता. देकून
विशलेषणां, समीक्षा आयच्या काळार महत्वाचें. जांव तें
साहिताचेर केल्लें वा हेर प्रकाराचेर.
साहितीक विमर्सो (व साहितीक अध्ययनां) साहिताचें अध्ययन,
मोलामापणी, आनी व्याख्यानां. साहितीक सिद्दांतां साहितीक
विमश्यांक चड करून साहितीक सिद्धांताथावन प्रभावीत जावनासता,
हें साहित्याचो शेवोट आनी विधानांचें तात्वीक वार्जीक (चर्चा)
जाता. ह्यो दोन क्रिया एकामेका संबंधाच्यो तरयी, साहितीक
विमर्शक केदनांच साहितीक सिद्धांतवादी जावनासानांत.
वाचपीच उणें जाल्यात, आसच्या थोड्या वाचप्यांक सयत चड
वाचुंक नाका वा वेळाचो अभाव धोसच्या ह्या काळार ’विमर्सो’
लोकामोगाळ जावंक सकाना. पूण एका समाजेच्या साहिताक भोव
गर्जेचो आनी उपकाराक पडचो म्हळ्ळें सत. विमर्सो म्हळ्यार
फकत ’चुकी/ऊण’ धाखंवचो व मूळ रचनेक अपणान उल्टेंच लेकचें
म्हळ्ळो जेराल अर्थ उभजला तर ताका अपकव (Immature)
वेक्तिंनी जोक्तें शिकप, जोक्तो अनभव नासतां बेजवाभदारेन
बरयिल्लें जितलें कारणगी तितलेंच ’अपल्यो चुकी/ऊण’
सुध्रापाक तयार नासचे घमंडी रचनेकार सयत कारण म्हणच्यांत
दुभाव ना.
आतां अनभव (Experience) म्हळ्यार फकत प्राय न्हय,
शिकप (Education) म्हळ्यार कोलेजी/युनिवर्सिटिंनी
जोडलल्यो सर्टिफिकेट्यो न्हय. तर तुमी आतां म्हाका
’विमर्शक/विशलेषक’ जावन तुका कसलो अनभव आसा?’ म्हळ्ळें
सवाल करुयेता. तशें पळेल्यार हांव ज्ये कितें कर्तां,
खंच्याय संग्तेचो अनभव म्हाका ना. हाच्यादीं जियेल्लो अनभव
ना तरयी जियेतां, मेल्लो अनभवयी ना पूण जिणी संप्ताना
मोराजय पडता न्हय? एदोळ पंद्रा देशांनी जियेलां तरयी त्या
खंच्याय देशांनी ताच्याधीं जियेल्लो अनभव नातलो. मनीस जावन
सयत पयलेपावटीं जल्मलां (हाच्याधीं मनीस जावन जल्मोन,
जियेवन अनभव ना), अशें ह्या संसारांत हांवें कितेंय केलां
तर तें पयलेपावटिंच केल्लें वा कर्चें जावनासा. तुमच्या
सवालाक जवाब मेळ्ळी तर तुमी खूश अनी हांव दाधोस.
देव तुमचें बरेंच करूं,
- वल्ली क्वाड्रस
[ज्यून २०१८] |
|
valleyquadros@gmail.com |
वल्ली क्वाड्रस: १९८४ इस्वे थावन कोंकणेंत
मटव्यो काणयो, कादंबरी, कविता, लेखनां बरवन
आयिल्लो, २००४ थावन २०११ म्हणासर दायज.कोम
जाळिजाग्याचो संपादक जावन वावर केला. काणीक,
उदेव, आमचो युवक पत्राच्या संपादकीय मंडळिंत
वावर केल्ल्या हाणें ’कुवेयटगारांचो झेलो
विशेस अंको’, ’दिवो-दायज’, ’मित्र-दायज’,
तशेंच कर्नाटक कोंकणी साहित्य अकाडेमिच्या ’शेकड्याच्यो
मटव्यो काणयो’ बुकाचें संपादन केलां. ’मोळबावयलीं
स्वपणां (२००६)’ आनी ’मुखामुखी (२०११)’
हाचे पर्गट जाल्ले संपादकीयांचे दोन जमे. |
[Sompadoki-i - 20] Paromporik
Vimorso - Ek Vichar |
Hea somsarantlea
rochnem poikint monis ek veglli rochon, ji
chintunk sokta, vichar korunk sokta, sovalam
korunk sokta; ople chintpacher, aple
vicharancher, ople kornencher toxench heranchyai.
Bore vaittachi zannvai zoddunk xikta toxench
bore vaittamodhlo tofaut somzunk sokta. Konnyi
monis hea somsarant eksuro yeunko va vochunk
sokana. Tannem hea somsarant zolmun yemvchem
soit tachea auy-bapaichea minoten. Toxench
tannem jiemvchem soit oplea-peleasovem; hakach
song-jivit mhonnchem.
Atam song-jivit mhonntana sorv ek sarke chintat
va vichar kortat mholl'llo motlob bhilkul nhoi.
Zoxem hea somsarant jitelelea ekek jivink oploch
mholl'llo mull svobhavo asta, vorton asta,
gunn-ovgunn asta. Dekun kadrea rukar ambe
zainant, vodda rupar peram zainant, pera rukar
beram zainant, ponnsa rukar bennsam zainant.
Atam konnem-i kosi va yontram-tontrank gollsun
toxem kitem-i koroilem tor ti svabhavik nhoi
osvabhavik vo osohoz prokria zata.
Monis opnnak opunn ’budjivi’ mhonn lekta, monis
soit ek sarko chintina, ekach kriek ekeklo
veveglle ritin protikria dita. Punn hem
svabhavik, sohoz prokria. Eka somajent jietelea
veveglea kaletichea, vevegllea chintpachea,
vevegllea vicharanchea monxeak ek samajik
zovabhdari mholl'lli asta, asunk zai. Konn ti
pallta ani konn pallina mholl'llo veglloch
vichar. Samajik zovabhdari kiteak mhollear,
eklean chintchem borem herank onit va on'nyai
haddunk korit tor tosolea boreponnathaun
kosolyai somajek kuskuttayechem boremponn
labhana. Somajent vivid prokarancho lok jieta,
tankam monxamolamporinch noitik molamyi aschim
ovoxy. Ani noitik molam pallchench monxeachem
poilem monxeaponn. Eka ritin him noitik molam
somajecheo riti rivaji, regro kaido zaunko sokta.
Somajent jietolo songjivi monis khamvche
jemvche nidchexivai her songtecheryi mohotv
dita, khamvchem jemvchem nidchem jitlem kuddik
gorjechem titlench motik khann dimvchem-i
gorjechem. Dekun monis songit, sahit, ani her
prokarar oplim talentam rutam korta. Ani kosley
te prokar asuyeta; zamv lokved, zamv zonopod,
zamv somskriti, zamv dhyon/adheatmikota;
horekant ek niyomit xist asta, rit-nit asta.
Jednam veveglle chintpacho monis vevegllea
iradean jednam jeo riti niti pallina va tea
monxean opnnan borem mhonn ucharl'lem,
obhivyokt kel'lem, somajek borem nhoi, tednam
thoinchor eka ritichem map gorz asta, eka
riticho orso dhorchem korz asta, tea ’borem’
mhonn kel'lea obhivyoktecher ujvadd fankoun
kitem ani koxem tem ’borem nhoi’ mholl'llo orso
dhorchoch vimorxok.
Vimorxeamni khoddi asuyeta punn vimorxok
khoddearo nhoi. Eka mull obhivyoktecher (boroup,
songit va her...) jednam eklo chuki sodhunk
sokta tednam somajik nodren tea chukincher
sudhrap gorjecho zaun udeta. Jednam jeo chuki va
unn bhortat, tednam matr somajek tem mull rochon
upkarak poddta. Choddtavo zaun chuki/unn
dhakhomvchench eka vimorxokachem promuk kortouy
dekun ’vimorxok’ eka somajek kitlo gorjechogi
titloch upkaracho.
Vimorxok mhollear kaim veglleach somsarant
zolmun ayil'lo ani eka somajek rakun vhorunk
taka haddl'lo nhoi. Zoxem horek rochnnekar (chitrkar,
sahitkar, songitkar, nattokkar......) vegllea
vicharancho, vegllea chintpachogi techchporim,
vimorxokyi techch somajecho vantto, techch
somajecheo xiro/naddi parkitolo mhonntoch
vimorso soit ek rochon mholl'llem oputt sot.
Vimorxok fokot chuki/unn sodhpi nhoi, ek
vimorxok tea rochnnekaracheaki ek mett voir asun
somajechea boreponnavixim poripurnn kallji ascho
xivai dolle dhampun chuki/unn dhakhoupi nhoi.
Vimorxok ekakuxilem chintpi asun fokot sangtele
nhoi. Osole vimorxe konnakch kitench upkar
korunk va boremponn haddunk sokanant. Eka
vimorxokachi mull orhota hich; zoktem xikop (ddigri/ddiploma
nhoi), zokti zannvai, zokto onnbhou asunk zai
zal'lo. Borem vaittamodhlo tofaut parkunk sokt
ascho.
Vimorxok jeral prokaran lokamogall zaina, zoxem
vimorxeachem veakhean sangta; 'The
expression of disapproval of someone or
something on the basis of perceived faults or
mistakes.' hem chintop pornem, paromporik.
Punn aichi hokigot matxi veglli; azkal vellacho
obhavo somestank dhosta zal'lean eka
rochnekaracheaki choddit onbhou asun tea
rochnecher vimorso korchi xeathi asche unnem
zaleat. Dusrem; eka rochnnaran oplem auk
khorchun toyar kel'le rochnnek ekach khinnan
marn uddomvchi xeathi eka vimorxokak asta,
vimorso don dharechi talvar, ani soglle tea
talvarek bore ud'dexan gollsitat mholl'llem
nighontt na. Titli probhud'dota asche vimorxok
soit moilam pois thaun zhollkonant. Vimorso
mholl'llem hater gheun eka marant don suknnim
marchem (opnnak khais zal'leank dhumpomvchem
opnnak khais zainaschank khonkchem) zalam. Oni
kaim pramannik ritin kel'lo kaldo sodd,
chimttibhor vimorsoyi ghetolo na. Hechch
karonnamni paromporik vimorxe chodd korun konnakyi
khais zainant. ’adhunik vimorso’ (Modern
Criticism) hea dixen kaim novemsamvacheo vatto
korun dita;
’sahitik adhunik vimorso’ (Modern Criticism)
prokarant mull xevott toch; chuki/unn
dhakhomvcho, punn rit veglli. Punn hangasor
vimorxok hat bhandun ekakuxin foisol dil'leporim
ucharina, bogar poilem to opnnak tea rochonant
vantteli korta, tea rochnecho svad gheta ani
oplo onbhou, ople vichar tea svadak melloitana
vachpeak ek veglloch svad labhta. Dekun
vixlexonnam, somikxa aichea kallar mohotvachem.
Zamv tem sahitacher kel'lem va her prokaracher.
Sahitik vimorso (vo sahitik odhyoinam)
sahitachem odhyoin, molamapnni, ani veakheanam.
Sahitik sid'dantam sahitik vimoxeank chodd korun
sahitik sid'dhantathaun probhavit zaunasta, hem
sahiteacho xevott ani vidhananchem tatvik varjik
(chorcha) zata. Heo don kria ekameka
sombondhacheo toryi, sahitik vimorxok kednanch
sahitik sid'dhantvadi zaunasanant.
Vachpich unnem zaleat, aschea thoddea vachpeank
soit chodd vachunk naka va vellacho obhavo
dhoschea hea kallar ’vimorso’ lokamogall zaunko
sokana. Punn eka somajechea sahitak bhovo
gorjecho ani upkarak poddcho mholl'llem sot.
Vimorso mhollear fokot ’chuki/unn’ dhakhomvcho
vo mull rochnek opnnan ulttench lekchem
mholl'llo jeral orth ubhzola tor taka opokv
(Immature) vektimni zoktem xikop, zokto onbhou
nastam bezovabhdaren boroyil'lem jitlem karonngi
titlench ’opleo chuki/unn’ sudhrapak toyar
nasche ghomonddi rochnekar soit karonn
mhonncheant dubhavo na.
Atam onbhou (Experience) mhollear fokot prai
nhoi, xikop (Education) mhollear koleji/yunivorsittimni
zoddloleo sorttifiketteo nhoi. Tor tumi atam
mhaka ’vimorxok/vixlexok’ zaun tuka kosolo
onbhou asa?’ mholl'llem soval koruyeta. Toxem
pollelear hamv jye kitem kortam, khonchyai
songtecho onbhou mhaka na. Hacheadim jiel'lo
onbhou na toryi jietam, mel'lo onbhouyi na
punn jinni somptana morazoi poddta nhoi? edoll
pondra dexamni jielam toryi tea khonchyai
dexamni tacheadhim jiel'lo onbhou natlo. Monis
zaun soit poilepauttim zolmolam (hacheadhim
monis zaun zolmon, jieun onbhou na), oxem hea
somsarant hamvem kitem-i kelam tor tem
poilepauttinch kel'lem va korchem zaunasa.
Tumchea sovalak zovab mell'lli tor tumi khux oni
hamv dadhos.
Devo tumchem borench korum,
- Vol'li Kvaddros [June, 2018] |
|
valleyquadros@gmail.com |
Vol'li Kvaddros: 1984 isve thaun
konknnent mottveo kannyo, kadombori, kovita,
lekhonam boroun ayil'lo, 2004 thaun 2011
mhonnasor daaiz.com' zallizageacho
sompadok zaun vaur kela. Kannik, Udevo, Amcho
Yuvok potrachea sompadoki-i monddollint vaur
kel'lea hannem ’Kuveyttgarancho jhelo vixes
onko’, ’Divo-Daaiz’, ’Mithr-Daaiz’,
toxench kornattok konknni sahity okaddemichea ’Xekddeacheo
Mottveo Kannyo’ bukachem sompadon kelam. ’Mollbauylim
Svopnnam (2006)’ ani ’Mukhamukhi
(2011)’ hache porgott zal'le sompadokiyanche don
zome. |
|
|
|
ದಾಯ್ಜ್.ಕೊಮ್ |
|
2004 ಥಾವ್ನ್
2011 ಪರ್ಯಾಂತ್ ಕಾರ್ಯಾಳ್ ಆಸ್ಲ್ಲ್ಯಾ
ದಾಯ್ಜ್.ಕೊಮ್ ಚೆರ್
ಪರ್ಗಟ್ಲ್ಲ್ಯಾ ವಿಂಚ್ಣಾರ್ ಸಾಹಿತಾಕ್ ಆಮಿ
ಫುಡಿಲ್ಯಾ ದಿಸಾಂನಿ ಪಯ್ಣಾರಿ ವಾಚ್ಪ್ಯಾಂಕ್
ಲಾಭಯ್ತೆಲ್ಯಾಂವ್. | |
| |
|
|